Nevěstinec – spodní patro

*Neušla jej jeho narážka na Shae, nadýchla sa, že na to niečo povie, no napokon len nechala ústa zavreté. Sama týmto "najstarším povolaním na svete" opovrhovala a tak isto odsudzovala aj ľudí ktorý sa ním živili... teda to všetko do chvíle kedy sa ocitla tu a spoznala Shae. Celkom jej to jej svet otočilo hore nohami. V tomto Desperos skutočne vynikal nad inými miestami.. neprešlo týždňa čo by jej tu toto miesto neobrátilo život hore nohami.* Som rada, že sa cítiš lepšie. *Pousmiala sa a posadila sa na posteli vzpriamenejšie .. potom počúvala jeho slová s vážnym výrazom a pokúšala sa zapamätať mená ľudí o ktorých jej hovoril.* Povedal by si, že sú nebezpečnejší alebo rovnako nebezpečný ako Bronx a Parches? *Opýtala sa ho a potom ho nechala ďalej rozprávať- Samozrejme videla na ňom, že nie je vyrovnaný, hrýzol sa do pery, triaslo mu nohou - bolo jasné, že je zo spomínania na tých ľudí nesvoj. Zdal sa však odhodlaný a z toho čo hovoril .. bolo jej jasné, že nehodlá len tak sedieť a čakať kým si po neho prídu.* Pomôžem ti. Pomôžem ti ich vypátrať.. chcem pre nich spravodlivý trest, ktorý si zaslúžia. *Pozrela sa mu do tváre a pôsobila odhodlane, už sa na neho nedívala s ľútostivým výrazom ani vydesene. To aký bol odhodlaný, to, že ho všetky tie zlé zážitky nezlomili.. motivovalo ju to bojovať.* Ak mi to dovolíš.. sľubujem, že budem užitočná. Ja - viem bojovať.. ovládam šerm. Ach, bojovať ma učil syn generála kráľovskej armády a .. ja osm ho dokázala dostať na zem s rukami uviazanými za chrbtom. Zabila som chlapa bez zbrane ... zabila som aj orka. *Vymenovávala mu svoje temné úspechy a odvážne podvihla bradu.* Nehovorím ti to aby som sa vychvaľovala, len nechcem aby si môj návrh hneď odmietol.. tvrdý život v Desperose ma prinútil - nebáť sa zašpiniť si ruky. *Možno to čo hovorila znelo neuveriteľne nakoľko skutočne nevyzerala ako statný bojovník, no neklamala mu a teda dúfala, že jej dovolí pomôcť mu.*

Radagon: *Zamyslel se nad její otázkou. Nikdy je neviděl nijak extra v akci a znal je ve výsledku jen z poslouchání, ale odpověď měl ve výsledku jasnou.* Určitě jsou stejně nebezpeční, ne-li víc. Možná to nejsou brutální hory svalů, každá z nich je totiž jiný. Teila ti sice neutrhne ruku, ale její magie ti udělá stejné problémy. To samé platí pro ostatní. Ale když už, tak minimálně jejich pověst je na stejné úrovni mezi jejich lidmi. *Tak nějak shrnul jejich postavení a reputaci. Co ale přišlo pak ho docela překvapilo. Popravdě na Auriel jen tak koukal s téměř vypoulenýma očima, když se nabídla, že mu pomůže.* No, to teda rozhodně ne. Určitě ti nedovolím se k nim jen přiblížit. Naopak jsi jediná osoba, kterou znám a je mi blízká. Navíc tě do toho nechci zatahovat. *Mluvil klidně, ale zároveň trochu se strachem. Měl totiž pocit, že by se toho Auriel jen tak nevzdá, ale opravdu ji nechtěl dostat do nebezpečí.* Určitě to neberu jako vychvalování. Kdo se vychvaluje zabitím druhého určitě není člověk. Musím uznat, že bych to do tebe na první pohled neřekl...chápu, že asi budeš kompetentní, ale i tak je to pro mě těžké. Vím, co by se ti dělo, kdyby tě chytili... A tomu bych se doopravdy rád vyhnul. *Není to ani tak, že by jí nevěřil jako spíš to, že se prostě bojí, co by kdyby. Náhoda je blbec a zrovna tohle...to je prostě procházka po tenkém ledě. Nakonec se ale na chvíli zarazil.* Ale tak kdo já jsem, abych ti něco zakazoval. *Auriel je svůj vlastní pán a jestli se mu rozhodne i tak pomáhat, tak jí to zakazovat nebude. Jen pak bude pod konstantním stresem, jestli se jí nic nestalo. Dalo by se říct z pohledu Auriel říct, jako kdyby si to celé rozmyslel, ale jen prostě nechtěl, aby se cítila, že jí nějak drží v provazech. To byla jedna z posledních věcí, kterou chtěl.*

*Radagon v podstate len potvrdil to čo si myslela a čoho sa obávala. Sú nebezpeční - hoci každý iným spôsobom. Nezastrašilo ju to však natoľko aby od toho cúvla - aj tak chcela byť naďalej pri ňom a pomôcť mu poraziť túto darebnú skupinku.* Musíme ich zastaviť Radagon a nie kvôli pomste ale aby neublížili niekomu ďalšiemu. *Bránila sa ked povedal, že jej to nedovolí.* Myslím, že už do toho zatiahnutá som. Správne si podotkol, že si Bronxa nezabil sám. Som spolupáchateľ - a teda som v tom namočená pekne s tebou. *Prehovorila vážnym hlasom a na jeho slová o tom, že nechce aby ju chytili sa len pousmiala.* Chytiť sa nenechám. Som celkom rýchla. *Uistila ho a trošku sa pousmiala. Napokon však otočil - možno skúšal obrátenú psychológiu o ktorej jej hovoril pán Williams. Tak alebo onak - Radagon napokon rezignoval pomerne rýchlo a nepokúšal sa ju viac odhovárať. Auriel sa vzpriamila na posteli a prikývla.* Takže sme si to ujasnili.. *Hlesla a položila si dlane na kolená.* Takže, aký je plán po tom čo odtiaľto vypadneme? Slnovrat nebude trvať večne.. takže sa tu nebudeme donekonečna ukrývať v tomto prestrojení. *Ako to povedala mávla rukou ku jeho vyzývavému oblečeniu a zľahka podvihla bielu jemnú látku na svojom kolene.* Máš nejaký plán? Odkedy si ušiel .. stihol si niečo vymyslieť? *Pozrela sa na neho zvedavo a bola pripravená pozorne počúvať jeho slová.. veď predsa, išlo o život jej, jemu a možno aj Naiyirin či Shae.. alebo komukoľvek na kom ďalšiemu na kom jej záleží. Elgalad, Leonard ... neprežila by ak by sa im stalo niečo len kvôli tomu, že sa od strachu bála konať, že sa bála bojovať. Nanešťastie už veľmi dobre vedela, že ľudia sú krutí... preto bratsvo Morany nechalo zabiť Castiela... lebo ho mala rada. Človeku najviac ublíži keď vidí niekoho na kom mu záleží trpieť. Už len preto bola odhodlaná ukončiť to s nimi - poraziť ich skôr než by jej stihli ublížiť oni.*

Radagon: *To radši ani nijak nekomentoval. Popravdě se nad tím ale poměrně dost zamyslel. Jakto, že ho takto přemýšlet nenapadlo dřív? On myslel hlavně na pomstu a na Auriel. Na ostatní ani nepomyslel. To byl první rozdíl mezi starým a novým Radagonem. Byli si velmi podobní, ale v některých věcech přemýšleli trochu jinak. Ono, koho by taky dva roky mučená nezměnilo, i když jen trochu. Nicméně tohle byl první náznak pro Radagona, že už není tím, kým býval, i když se velmi snažil a chtěl. Jeho staré já by samozřejmě chtělo ochránit Auriel, ale myslel by i na ostatní, komu by ty zvířata v lidské podobě mohli udělat peklo na zemi. Radagona tohle celé popravdě docela vyděsilo. Doufá jen, že už nic takového nenajde.* O tom ale nikdo neví, ne? Neprezentovali jste snad mě jako toho, kdo ho zabil? Pokud se nikdo nedozví, že jsi to byla právě ty, Auriel, tak se nikomu tady nic nestane. *Možná teď prokecl to, že Bronx, nebo tedy lépe řečeno Patches, celou dobu hledal i Auriel. Doufal jen, že si toho nevšimla. Pak ale začal povolovat. Nešlo ani tak o obrácenou psychologii, o které Radagon nikdy neslyšel, ale prostě o to, že nechtěl Auriel rozkazovat a radši bude dále žít ve stresu, než aby ji nějak omezoval.* Plán? Neměl jsem na nic takového čas. Polovinu času jsem se díval za záda, jestli tam náhodou nikdo není. Budu muset teprve něco vymyslet. *Pak se nad tím trochu zamyslel.* Radši bych ale nejprve sundal Teilu. Magie ve hře by to mohla celé velmi zkomplikovat.

*Nechal ju hovoriť, neskákal jej do reči a keď napokon prehovoril - neušlo jej to Radagonove zvláštne slovné spojenie. "práve ty"..* Práve ja? Ako to myslíš? *Nahla hlavu trochu na stranu a nechápavo prižmúrila oči. Ďalej len nepatrne prikývla.* Absencia plánu znamená, že ho aspoň nemusíš meniť teraz keď som do toho vpadla aj ja. *Usmiala sa odhodlane a mala nutkanie ho opraviť.. stále totiž nehovoril v množnom čísle ale len ako keby to mal vykonať on sám.* V poriadku .. takže Teila bude prvá. Čo o nej všetko vieš? Vek, rasa, vzhľad, hlas.. hocičo nám pomôže.. má nejaké slabiny? Čo na seba dokázali neúmyselne prezradiť? *Zaujímala sa.. hoci nechcela aby spomínal na tie bolestné veci - teraz to bolo nevyhnutné.. musel si pospomínať na všetko čo by im mohlo dať aj tú sebemenšiu výhodu.* Možno nejaké vzťahy? Mala niekoho rada? Záležalo jej na niečom? *Dumala nahlas a potom čakala na jeho odpovede.*

Radagon: *Všimla si. Problém. Jak to okecá? Nechtěl jí lhát, ale nemohl jí říct ani pravdu. Kdyby byl robot, tak by se mu právě uškvařil procesor, protože by nedokázal vypočítat, kterou možnost má udělat.* No...to je jedno. Důležité je, že když to zůstane na mě, tak se nikomu nic nestane. *Doufal, že už se v tom nebude nijak vrtat, nechtěl jí totiž lhát ale ani nechtěl čelit tomu, aby jí musel říct, že ho mučili i kvůli ní. I když, kdyby jí nepotkal, asi by ho mučili stejně, protože Bronx měl svoje důvody, ale to je jedno. Ten fakt, že s tím měla něco společného tam byl a to je to, co se počítá.* To máš pravdu. *Měla opravdu pravdu. Kdyby to měl celé vymyšlené jako solo misi, vložit do toho dalšího člověka by bylo...no velmi komplikované. Alespoň si to myslel. Pak poslouchal její návrhy na to, jak by dokázali tu Teilu co nejlépe zneškodnit. Musel se zamyslet a že se mu nelíbilo se tam vracet. Ale jaksi...jaksi byla každá cesta do jeho vzpomínek lehčí a lehčí, i když jen doopravdy o malinko.* Noo...vím že je to žena nižšího vzrůstu. Má magii, ale nevím jakou. A má tyrkysové oči. Víc si nevzpomenu. Možná časem. *Nechce se mu držet se v té vzpomínce o moc déle. Dá si pauzu a pak se tam vrátí znova. No pak to ale přišlo celé samo.* Měla ráda nějakého sličného. Nějaké satyra.

*Prižmúrila oči ešte viac keď sa pokúsil zahovoriť to s tým prerieknutím. Za normálnych okolností by sa v tom vŕtala viac, no teraz bolo dôležité niečo iné .. vymyslieť plán, nájsť všetkých nebezpečných ľudí z jeho zoznamu.. proste bol čas sústrediť sa na prioritné veci na základe ktorých budu následne konať. Auriel by si nikdy nebola pomyslela, že bude plánovať vraždu nejakého človeka - nie to hneď šiestich! Keď povedal, že má pravdu - usmiala sa na neho úprimnejšie.. bola rada, že to tak vníma.* Nuž, s tými informáciami sa dá pracovať. *Zamyslela sa.* Mám tu nejakých známych.. možno by som mohla rozhodiť siete. Ku Shae sa toho tiež dostane pomerne veľa. *Dumala a potom zdvihla pohľad ku Radagonovým očiam.* V akej časti Desperosu si bol uväznený? Myslíš, že je nejaká šanca, že by nezmenili svoj úkryt po tom čo si ušiel? *Opýtala sa ho.*

Radagon: *Když popisoval Teilu, šlo spíš jen o svalovou paměť. Myšlenkami byl úplně jinde. Co to tady povídá. Určitě se do ničeho takového nechtěl zaplétat. Jako kdyby se ho teď jeho staré já snažilo přemluvit, aby se spíš držel při zemi a nedělal nic zbrklého. Pak se v jeho hlavě ale objevila slova Auriel, že je musí zastavit, než ublíží někomu dalšímu. To bylo teda trochu vtipné, protože by dal svoji levou kouli za to, že zrovna teď někdo z jejich party někomu lámal buďto kosti nebo zuby. Ale to bylo jedno. Nakonec kontrolu zase převzalo jeho nové já, které potřebovalo pomstu nad vše ostatní.* Dá, ale není to nic extra. Budeme potřebovat víc. *Mohl by ji prostě hledat, ale to by se moc vystavoval nebezpečí. Musel na to jít chytře. Najít jí bez toho, aniž by se po ní koukal sám. Přesně takovou možnost pak ale Auriel otevřela sama.* A myslíš, že se do něčeho takového budou ochotni zaplést. Navíc...nemám jim to čím splatit nebo jakkoliv vrátit. Proč by pomáhali někomu jako jsem já, když v tom nemají nic jen risk. *Nadhodil zajímavou myšlenku. Možná tohle měla Auriel nějak pokryté, ale to nemohl vědět. No to, co pak řekla dál, to ho zarazilo.* Ne, Shae se o tom nesmí dozvědět. *Sám moc dobře věděl, jaké peklo by tady měl, kdyby se dozvěděla, že se Auriel zapletla do něčeho takového kvůli němu. Teda, aby se věci uvedly na pravou míru, tak mu bylo maximálně jedno, co si Shae pomyslí, ale už nechtěl poslouchat ty její kecy a navíc Auriel řekl, že se pokusí to celé napravit a tímhle by to jen zazdil.* Pak by se semnou nebavila už vůbec. A co hůř, možná by se semnou i bavila, ale bylo by to jednostranné. *Pak se musel trochu zamyslet, kterým směrem odtud byl vězněný.* Směrem na východ. Bylo to v podzemí jedné hospody. Ale to nebude tak lehké, jak si myslíš. Co jsem pochopil, tak mají podkopané celé město. Sklepení pro ně důležitých budov mezi sebou mají tunely. Jsou jako krtci. Pohybují se pod zemí a když je potřeba utéct, tak to vezmou zemí jednou ze svých podzemních cest. Takže úkrytů mají několik. Ale ta hospoda by mohla být dobrý začátek.

*Prikývla keď povedal, že budú potrebovať viac než len to. Sledovala ho, to ako rozmýšľa .. Zrazu pôsobil ako niekto úplne iný, tak rozhodne, dospelo a ... no jednoducho bude Auriel chvíľku trvať kým si na toto jeho mužné ja zvykne. Rozhodne to nebol už ten chlapec z trhoviska, ktorý jej daroval jabĺčko. Sklopila pohľad na zem keď sa jej opýtal či si myslí, že by sa do toho jej známy chceli zapliesť.* Kvôli tebe určite nie. *Začala a potom zdvihla pohľad a pozrela sa mu do očí.* Kvôli mne, možno áno. *Nevinne sa pousmiala a mykla plecom.* Za pokus nič nedám, za ten čas čo som tu som spoznala množstvo ľudí .. niektorým som pomohla viac niektorým menej.. myslím, že za pokus nič nedáme. *Dodala nakoniec - to už sa ale Radagon rozohnil ohľadom Shae. Vypočula si aj jeho dôvody a len si povzdychla.* Rešpektujem tvoj postoj a nechcem konať bez tvojho súhlasu Radagon, no nemyslíš si, že by bolo lepšie využiť v našej situácii čo sa ponúka? Myslíš, že si môžeme dovoliť odmietnuť niečiu pomoc len kvôli drobným nezhodám? Môže nás to stužiť! Tá spolupráca - možno sa nakoniec stanete vďaka tomu priateľmi! *Možno bola v tomto trochu naivná, no skutočne svojim slovám verila. Potom si snažila predstaviť čas Desperosu o ktorej hovoril .. a trochu jej to nevychádzalo.* Uhm.. možno tá pivnica bola v podzemnom Desperose.. čo by znamenalo, že ak majú ešte nejaké ďalšie tunely - musia byť pod podzemným mestom - možno sa pohybujú v kanalizáciách. *Rozmýšľala nahlas. Dávalo jej to celkom zmysel - predsa len kanály sa tiahli popod celú infraštruktúru pod kupolou.* Môžem tam ísť a skúsiť o nich zistiť nejaké informácie - teba by okamžite spoznali, no ja som pre nich cudzia. *Ponúkla sa.*

Radagon: *Jen se nervózně usmál, když řekla, že kvůli němu krk riskovat určitě nebudou. Ono to taky dávalo smysl. Proč by to dělali. Pro někoho úplně cizího. Zase to ale pak znamenalo, že se jim Auriel nějak bude muset zaručit. No, celé se mu to nějak komplikovalo. Měl ještě co "splácet" tomuhle nevěstinci za jeho ubytování a stravu, ale teď bude dlužníkem dalších lidí. Ale nakonec to asi přece jen bylo potřeba. Pomsta není jednoduchá a u těchto typů lidí, kterým se chtěl mstít, musí být doopravdy skvěle promyšlená...do posledního detailu a tak byl ochotný si vzít tuhle "hypotéku".* Dobře, máš to u mě, Auriel. *Nakonec ale přišlo na to, že by měl Shae dát prostor a tak se jen kousl do spodního rtu a povzdechl si.* Já se posnažím, ale můj aktuální postoj k Shae je bohužel takový, že jestli se s ní někdy já spřátelím, tak až zamrzne peklo. Ale, že jsi to ty, dám tomu šanci. *A hlavně teda v tenhle okamžik jeho pomsta. Nakonec byl ochotný si nechat srát na hlavu, jen aby dostali, co si zaslouží. No, uvidí se, jak to celé dopadne, asi nemá smysl nad tím teď nějak moc přemýšlet.* To jsem netušil a nějak mě to nenapadlo. Ale asi to dává větší smysl, než že by si vykopali vlastní tunely pod městem. *Trochu se zastyděl, že ho něco takového nenapadlo dřív. Doopravdy to dávalo mnohem větší smysl, že se z toho skoro až plácl po čele.* To nedělej... *Kdyby potkala někoho z nich, určitě by ji poznali. Patches ten jí chtěl dostat opravdu moc a tak všichni věděli, jak vypadá. Auriel měla vlastně obrovské štěstí, že jí nenašli nebo ani někde nepotkali. Ale musel to trochu zakecat, nechtěl aby věděla, že jedním z důvodů jeho mučení byla i ona.* ...je to moc nebezpečné se takhle "vloupat" na nepřátelské území jen tak a ptát se. Jsou to zločinci tělem i duší, určitě by jim to mohlo přijít podezřelé. *Snad to zachránil dostatečně, aby se ho neptala, jak to myslel.*

*Povzdychla si a potriasla hlavou.* Ja sa na dlhy nehrám. Nepomáham ti preto aby si mi to raz splatil. *Odvetila keď povedal, že to má u neho. Potom ohľadom jeho postoja ku Shae len prikývla a mlčala. Nemohla chcieť ani od jedného z nich zázraky na počkanie a preto teda zostala potichu a len sa usmievala.* To si vážim, ďakujem. *Šepla so sladkým úsmevom keď povedal, že kvôli nej tomu dá šancu.* Nemohol si to vedieť... ja som mala za ten čas viac možností Desperos preskúmať... okrem toho, raz ma uniesli a držali v tých kanáloch. Viem, že sú frekventovanejšie než by si jeden pomyslel. *Priznala mu a zvažovala či to má trochu rozvinúť alebo nie. Napokon zhodnotila, že ak by ho to zaujímalo spýta sa potom sa ku tomu vráti - pokračovala však ďalej ku téme, ktorá bola teraz dôležitejšia.* Všetko to čo tu teraz spolu plánujeme je nebezpečné. *Informovala ho a bol to fakt.* A samozrejme by som tam len tak nenakráčala a nezačala sa vypytovať štýlom: Hej, čo viete o ľuďoch čo tu v pivnici mučia unesených ľudí? Nepoviete mi prosím o ich slabinách a kde sa ktorý z nich združuje osamote najčastejšie? *Pri tých otázkach sa dívala do stropu a zmenila trochu hlas - stenčila ho a aj tón mala taký ako naivné dieťa. Proste sa snažila aby to celé znelo trošku vtipne. Keď sa pozrela znovu do Radagonovej tváre usmiala sa a postavila sa z postele, prešla ku nemu tých pár krokov a jemne ho pohladila po tvári aby ho trochu upokojila.* Viem byť nenápadná keď chcem. Často krát stačí len v tom hostinci sedieť a pozorovať okolie, načúvať rozhovorom ostatných ľudí naokolo.. nemusím na seba ničím pútať pozornosť. *Už to v minulosti robila a celkom jej to šlo.*

Radagon: *Pousmál se.* To jsem si tak nějak i pomyslel, ale chci abys věděla, že tohle není něco, co bych dokázal jen tak přehlédnout. Pomáháš mi a já vždy vracím. *Jen tak nějak znova zdůraznil větu, kterou už jednou vyslovil. Bylo to jakési jeho životní motto. Celý život byl takový obchod. Chceš něco, musíš proto něco udělat (dát). Někomu něco dáš, něco za to dostaneš, i když ne třeba od toho člověka, ale bohové ti to vrátí. Jednoduchá akce a reakce. Všechno mělo svou odpověď. Každý čin měl svůj následek. Tak to podle něj prostě bylo a přišlo mu to jen správné. U Auriel to bylo pozitivní vrácení, u těch zločinců se jednalo o pomstu, ale to bylo jedno, Princip byl stejný. Pak ho ale velmi překvapilo, když řekla, že ji unesli a drželi někde dole. To opravdu nečekal. Ani to, jak v pohodě s tím mluvila. Teď mu došlo, že Auriel bude asi silnější, než si doposud myslel. Jak fyzicky, tak i psychicky. Možná to byly nějaké plusové body pro ní, aby jí Radagon v tom celém nakonec ustoupil.* To ano, je, ale zatím jsme chtěli využít informací našich, tedy tvých, známých. Ne se jít podívat přímo na jejich centrálu osobně. *Nakonec nějak vtipně naznačila, jak by to přesně neudělala, ale Radagonovi to moc vtipné nepřišlo. Nebyl si jistý, jestli jí doopravdy dochází, co jsou ti lidi zač. Čeho jsou schopní.* Já vím, že bys to takhle neudělala. Že bys byla opatrná, ale i tak bych byl mnohem radši, kdybychom sběr informací prozatím nechali na zdroje tvých známých. Až později, až budeme mít s čím pracovat bych začal přemýšlet nad touhle, podle mě, krajní situací. *Protože i napříč tomu, že by si tam jen sedla, pila nebo jedla a poslouchal...i to mu přišlo velmi nebezpečné.*

*Teraz stála pri ňom a teda sa na neho dívala z vrchu keďže Radagon sedel. Ruku z jeho tváre zložila a položila mu ju na rameno, musela prijať aj túto jeho časť osobnosti - o tom, že všetko vnímal ako obchod.* V poriadku, zapamätatám si to. *Usmiala sa a trošku mu stlačila rameno. Znamenalo to, že sa musí pripraviť na splácanie vlastných dlhov voči nemu v budúcnosti - ak by od neho potrebovala nejakú pomoc. Bolo lepšie s tým počítať.* Dobre, tak teda plán je nasledovný.. pôjdem za mojimi známymi a budem sa ich pýtať.. požiadam ich aby mali oči na stopkách a dovtedy... budeš bývať so mnou a Naiyirin. *Ako to povedala, pustila mu rameno. Zvažovala čo na to povie Elgalad a dúfala, že mu to nebude vadiť keď mu vysvetlí okolnosti.. o Radagonovi Elovi už hovorila, vie čo pre ňu znamenal a verila, že bude ochotný pomôcť im tiež. Na chvíľu sa zamyslela ako asi zvláda zimný slnovrat a dúfala, že nech je kdekoľvek je v bezpečí a nič mu nehrosí. Haldir bol vlkodlak a teda sa bála, že by ho mohol jeho ochranca neúmyselne zraniť - podišla ku stolíku kde sa napila vína a položila naspäť prázdny pohár v márnej nádeji, že to zaženie jej tiesnivé predstavy nakoľko nie len Elgalad ale aj Naiyirin, Leonard a Ikaros boli teraz tam vonku a ... nemohla im pomôcť brániť sa a prežiť.* "Naiyirin bude strachom celá bez seba.. určite sa bojí čo so mnou je." *Pomyslela si, no otočila sa na Radagona a prešla popri ňom aby si mohla sadnúť naspäť na posteľ.* V meste som sa spriatelila s jedným krčmárom, Bertom.. potom s krajčírkou Magdou a ... možno by som ešte vedela o jednom kupcovi, no - tam si nie som jeho loajalitou istá takže ... to by som možno ešte úplne nehrotila. *Povedala mu aby mu priblížila svoje kontakty. Myslela si, že by jej bol ochotný pomôcť aj Rydel, no nevedela akým spôsobom by sa jej ho mohlo podariť kontaktovať a tak ho zatiaľ nespomínala.*

Radagon: *Když mu položila ruku na rameno, tak se jen pousmál a chytil jí. Mrzelo ho, že to není jako dřív. Tak klidné a bezstarostné jako na farmě Milicent. Trvalo to sice dva roky, ale bylo to vesměs, jako kdyby to bylo včera, kdy si užívali polévky a učila ho číst a dneska je tady schovaný v obvazech a jizvách a řeší, jak by se mohli nadobro zbavit skupiny vrahů. Radši ani nechtěl myslet na to, co by mu na to řekli jeho rodiče. Ale bohužel to byla krutá realita a musel s tím takhle žít. Momentálně to bylo něco, co ho drželo na nohou, když už o všechno přišel.* Prosím? *Tohle ho popravdě docela překvapilo. Nebo teda překvapilo. Jednalo se o Auriel, mohl něco takového předpokládat, ale nevěděl, jestli to úplně chce udělat.* Auriel, já...je to velkorysá nabídka, ale znají mou tvář. Jsi si jistá, že mě chceš táhnout do svého domu, kde bydlí ještě někdo tobě blízký, když je tam šance, že mě kdykoliv kdokoliv může poznat a zjistit, že tam přebývám? Není to nebezpečné? *Samozřejmě střechou nad hlavou nechtěl pohrdat a už vůbec jí nechtěl odmítat. Byl by za to velmi rád. Mít opět nějakou domácí půdu. Ale mohlo jí to pěkně zavařit. Celkově to Radagon prostě viděl tak, že jeho pobyt v Desperu bude muset být ve stínech, dokud se nezbaví Atlantis - název jejich organizace.* Tohle je teď tvůj parket, Auriel. Jak se tady rozhodneš, tak konej. Jen buď opatrná a zatím nechoď do centra problémů. *Narážel na tu hospodu, kde ho drželi. Sám ale musel nějak vymyslet, jak přispěje k dílu. Nikoho neznal, takže jeho možnosti byly omezené.*

*Usmiala sa na neho keď jej chytil ruku a dívala sa mu pri tom do očí - potom ho však pustila a teda jej ruku už nedržal.* Samozrejme som nad tým rozmýšľala a hoci nechcem vystaviť Nayirin nebezpečenstvu ... nebolo by to prvý krát.. Naiyrin sa ma ujala keď po mne a po mojom ochrancovi šlo bratstvo Morany. *Vysvetlila mu s vážnym výrazom a posadila sa naspäť na posteľ oproti Radagonovi.* Okrem toho aj tak v tomto meste nie sme nikdy celkom v bezpečí. Takto sa na to môžeme pripraviť, ak by zistili, že ti pomáham aj bez toho aby si u mňa býval - aj tak by po mne a Naiyirn šli... *Zhodnotila nakoniec.* Takto sa môžeme navzájom chrániť - to mi príde rozumnejšie než byť rozdelení - ak sú tak nebezpeční ako vravíš. *Pozrela sa mu do očí a čakala na jeho reakciu, na jeho ďalšie slová len s letmým úsmevom prikývla. Páčilo sa jej ako to nazval... jej parket.. keďže tak milovala tanec.* Môj učiteľ tanca hovoril, že umenie života je niečo medzi tancom a súbojom, pretože musíš byť stále pripravený ustáť nečakané útoky. *Prišlo jej to príhodné obzvlášť, keď Radagonovi v minulosti sľúbila, že ho naučí tancovať. Kým sa tak stane - bude musieť však tancovať sama na tomto nebezpečnom parkete medzi nebezpečenstvom, ktoré im hrozí.* Ach... tu v Desperose sa človek nikdy nenudí čo? Celkom mi začínajú chýbať starosti, ktoré som mala v minulosti. *Trošku s unaveným smiechom si ľahla na posteli a dívala sa do stropu - nohy mala stále na zemi.* Starosť či sa dosť presvedčivo usmejem na nového nápadníka alebo čo sa stane s hrdinom v ďalšej kapitole knihy, ktorú som práve čítala. *V hlase mala pobavenie, no výraz mala prázdny.* Či starosť o to ako zatancujem valčík na bále.. Skoro ako keby to v Pelagione bol iný život, iného človeka. Akoby som si nevedela samú seba predstaviť naspäť v tej roli... mladej lady rodu Ar-Feiniel. Niekedy mám pocit, že .. sa tu s nami len Bohovia hrajú nejakú hru a neviem či sa dá z tohto nekonečného kolotoča dostať von. *Zverila sa mu možno kvôli vínu v jej krvi a jednou rukou sa pri tom pohrávala so svojim strieborným medailónom, ktorý mala na krku.*

Radagon: Bratrstvo Morany? *Nechápavě se na ní díval, ale to bylo spíš vedlejší. Její argumenty nakonec dávaly i docela smysl. Teď byl ale v rozporuhodné situaci. Půjde po vlastní ose, aby nelákal pozornost a bude poblízku, ale pouze ve stínech a nebo se zachová jako sobec a...* Dobrá, máš pravdu. Navíc bych po dlouhé době rád ocenil nějakou domácí půdu. *...a co to bylo? Najednou ještě než dokončil myšlenku, tak už odpověděl a vděčně se při tom usmíval. Pud jeho sebezáchovy a chtíč toho, aby se alespoň trochu cítil jako dřív ho donutili konat dřív, než nad tím pořádně popřemýšlel. Opět další rozdíl oproti starému Radagonovi. Ale už své rozhodnutí neměnil. Zbytečně by pak mohl rozproudit otázky na to, jestli je v pořádku, když mění názory hned po sobě.* No, abych i já mohl plnit roli ochránce, tak budu muset pořádně zesílit nejdřív. Minimálně se vrátit tam, kde jsem byl před dvěmi lety. Na můj dosavadní peak fyzičky a síly. Ne-li ještě klidně i dál. *Momentálně byl totiž jen kost, kůže a obvaz.* Tvůj učitel byl asi moudrá člověk. *Trochu mu to připomnělo slova jeho otce. Vždy se svým problémům stavět čelem a řešit je. Myšlenka je sice jiná, ale i tak se jednalo o jakési výchovné hlášky.* To mi povídej. Ani nevím, jestli bych se dokázal vrátit k životu na farmě po tom všem. *Možná až bude celá Atlantis hořet v plamenech, tak nad tím bude přemýšlet. Nyní je jeho svět stín a jeho nástrojem ostrá čepel.* Vlastně ani nevím, jestli je i na jakou farmu se vrátit. Kdo ví, jestli jsou všichni v pořádku, i když asi ano. Můj otec je udrží všechny v bezpečí. *Pak se na ní podíval.* Pěkný medailon, ten jsi předtím neměla, ne? *Narážel na dva roky dozadu, kdy ho učila číst a psát.*

*Opýtal sa jej na bratstvo Morany a tak Auriel na moment mlčala - rozmýšľala ako má to čo s nimi zažila zhrnúť do pár viet.* No.. boli to samozvaní poslovia Morany. Dúfali, že keď budú zabíjať "slabé kusy" chorých, ranených a starých v Desperose - Morana im dá dlhší život. Ja som bola pred rokmi synonymom slabosti a zhodou okolnosti môj priateľ a ochranca Castiel bol ranený. Prenasledoval nás jeden ich člen... a mne sa ho podarilo zabiť stoličkou. Nepýtaj sa ako - vtedy u mňa stáli všetci bohovia. *Povzdychla si a zavrela oči.* Blbé bolo, že ten muž .. Lirwell Tonn bol brat ľavej ruky vodcu cechu. A tak.. mi prisľúbili pomstu - jeden deň som bola dokonca v ich sídle a ... *Odmlčala sa s hlasom podfarbeným emóciami.* To je jedno.. Proste si vzali život za život. Zabili Castiela, kvôli mne - najali si na to cech ktorý to vykonal. *Na moment si zahryzla do pery.* A ten cech potom vyhladil celé bratstvo Morany. Šušká sa, že si ich najal sám starosta, no možno sú to len klebety, ktoré sa hovoria po hostincoch. *Podvihla sa na lakťoch aby na neho videla a venovala mu úsmev.* Nuž, tak je rozhodnuté, sme oficiálne spolubývajúci. *Uškrnula sa a potom jej výraz znežnel.* Teším sa keď ti predstavím Naiyirin. Je úžasná ... určite si budete rozumieť. *Hlesla veselšie, no v očiach si mohol všimnúť, že má Auri obavy. Naiyirin bola v dome sama - nemala tam Auri, ktorá by ju mohla potencionálne ochrániť. Našťastie ju Rydel rozptýlil svojimi ďalšími slovami.* Môj učiteľ tanca bol hlavne veľmi prísny. *Zasmiala sa úprimnejšie.* Bol polovičný elf - teda aspoň to o sebe tvrdil a žiadny môj pohyb mu nebol dosť ladný a dokonalý. *Opäť si ľahla chrbtom na posteľ.* O tanci vedel hovoriť celé hodiny, prisahala by som, že jeho srdce bilo v rytme elfského valčíku. *Zaspomínala s úsmevom a dívala sa pri tom do stropu.* Skutočne múdry bol však môj učiteľ filozofie. To bol skvelý človek.. Pán Williams mal fúzy okolo úst zažltnuté a voňal po tabaku. *Uškrnula sa, no jej hlas bol veľmi nežný.* Bol ako môj starý otec, tak trochu mi nahradzoval otca keď bol v Dramorse. *Vysvetlila a rozhodne sa rozrozprávala. Neveselo sa zasmiala, keď pritakal, že si tiež nevie predstaviť tak ako ona vrátiť sa domov ku starým povinnostiam.* Hmm? *Zamrmlala a prestala sa pohrávať s medailónom.* To .. bol darček od Castiela. Na výročie môjho prvého roku v Desperose a zároveň dňa kedy sme sa s Castielom spoznali. Bol prvý s kým som sa tu zhovárala. *Vysvetlila mu a zahryzla si do pery keď si uvedomila, že naozaj veľa rozpráva o Casovo. Posadila sa a ospravedlňujúco sa usmiala.* Prepáč, len nedávno som zistila, že je mŕtvy. Myslela som len, že .. odišiel. Asi-asi by som ťa mala nechať - asi by si mal ešte odpočívať .. pôjdem a vrátim sa za tebou neskôr. *Navrhla a chystala sa postaviť z postele.*

Radagon: *Jen pozorně poslouchal její vysvětlování, co vlastně bratrstvo Morany zač. Chtěl něco říct, když nedokončila větu o tom, jak byla v jejich sídle. Popravdě ho to velmi zajímalo, ale rozhodl se respektovat to, že to nebude nijak rozvádět. Proto se jen pousmál.* Toho Castiela mi je líto. Upřímnou soustrast. *Sám moc dobře věděl jaké to je, když člověk přijde o někoho blízkého. On sám přišel o Milicent a bylo to opravdu bolestivé. Byla jako jeho starší sestra nebo teta. Proto to celé řekl i bolestivým tónem.* Takže vlastně šlo o skupinu fanatiků. *Tak trochu si to shrnul i on sám. Trochu mu to připomnělo i Atlantis, ale to nebyli zas tak úplně fanatici. Všechno co dělali mělo nějakou logiku, určitě to nebylo kvůli nějakému božskému požehnání.* Snad tam nebudu nijak překážet. *Když mluvila o té své spolubydlící, tak si vzpomněl opět na Milicent. Jestli bude alespoň trochu jako ona, tak to bude super. Pak si ale všiml obav v jejích očích.* Určitě bude v pořádku. *Pochopil, že se o ní musí bát kvůli tomu Zimnímu slunovratu. On se neměl moc o koho bát, ale dokázal si představit její obavy.* To můj otec dokázal být taky. *Trochu se tomu zasmál.* Hádám, že to mají barbaři v krvi. *Nakonec ho ale smích přešel, protože si vzpomněl na Bronxe. Jen doufal, že jeho proměna osobnosti se nebude nijak extra rozšiřovat a nebo se už nedostala na podobnou vlnu jako měl Bronx. O barbarech se přece jen povídá, že to jsou zvířata. Co když byl jeho otec jen výjimkou? měl z toho prostě obavy a jen doufal, že to tak nebude.* Je fajn, pokud člověk dělá to, co má rád. I to pak působí lépe, než když jen ví, co má dělat, ale třeba ho to nebaví. *Pak se trochu zamyslel. Měl on něco od Milicent? Jako nějaký memoriam? Jediné, tak snad jen vzpomínky. A teď už si ani nemohl nic odnést, protože farma byla srovnaná se zemí. To ho opravdu zamrzelo.* Ne, to je v pořádku. Držet se v kontaktu není vždy úplně jednoduché a tak nám určitá fakta někdy prostě utečou. A tak můžeme jen předpokládat. *Pak se sebrala, že odejde, tak se Radagon postavil také.* Jak myslíš. Povídá se mi s tebou dobře. *Usmál se na ní a chvíli se na ní díval.* A ještě jednou doopravdy moc děkuju...za všechno, Auriel. *Narážel na oblečení, ubytování, návrh spolubydlení a i tu pomoc s tou špinavou prací. Moc si toho vážil a přemýšlel, jestli tohle všechno někdy vůbec bude schopen nějak vrátit.*

*Na tú úprimnú sústrasť, len nepatrne prikývla.. nevedela na to inak reagovať. Stále to bolo veľmi čerstvé.* Lepšie by som ich nepopísala. *Pousmiala sa nešťastne keď označil Bratstvo Morany fanatikmi a s povzdychom len záporne potriasla hlavou.* Nie... Radagon, si vítaný! Nerozmýšľaj o tom takto prosím. *Uistila ho s úsmevom, Naiyirin Auriel o Radagonovi hovorila.. teda v kontexte, že mu ide na hrob položiť nejaké kvety, no... rozhodne bude prekvapená, že takto vstal z mŕtvych. Potom Radagon na oplátku uistil zase ju, že bude jej adoptívna mama v poriadku - musela sa nad tým pousmiať. Nie, žeby sa snažila maskovať svoje pocity - to nie, nemala žiadnu nasadenú masku.. no aj tak ju prekvapilo ako rýchlo vydedukoval čo jej preblesklo mysľou.* Čítaš vo mne skoro ako v otvorenej knihe. *Usmiala sa na neho a sklopila pohľad k zemi - s jeho ďalšími slovami súhlasila a tak len prikývla a postavila sa z postele. Postavil sa tiež a povedal, jej tie milé slová po ktorých sa jej úsmev rozšíril a bez zaváhania mu opätovala pohľad.* To mne s tebou tiež a určite si toho máme ešte veľa čo povedať, no teraz musíš odpočívať aby si čo najskôr nabral sily. *Ako to povedal zdvihla ruku a napravila mu konček obväzu na hlave. Nepotiahla ho tak, že by ho to zabolelo alebo, že by to cítil - proste mu ho len starostlivo narovnala.* Hlavne sa vylieč, ja... som rada, že si späť. *v mojom živote. Dodala sama pre seba v duchu a ešte ho na rozlúčku objala. V minulosti by to považovala za príliš nevhodné a neurobila by to, no po všetkom čo už prežila ... jej to prišlo naopak správne. Chcela mu dať najavo, že ho má rada a, že je tu pre neho - už nikdy nechce pred ľuďmi tajiť svoje pocity... veď už nemusí mať znova také šťastie, že by sa jej blízky len tak vrátili zo záhrobia. Takéto zázraky sa nestávajú každý deň.. to si uvedomovala až moc dobre. Potom keď ho pustila - vykročila ku dverám a predtým než ich za sebou zavrela sa na neho ešte naposledy usmiala.* Dobrú noc, Radagon. *Popriala mu sladké sny a pobrala sa na poschodie do "svojej" komnaty.*


*Ráno sa v Radagonovej komôrke veľmi rozpoznať nedalo. Nemal tu okno a teda tu mal tmu aj napriek tomu, že vonku bolo už vidno. Ešte spal keď Shae vošla do jeho izby s prísnym výrazom a malým vysúvacím nožom v ruke. Auriel sa za ňou ešte večer zastavila a hoci to z nej musela Shae ťahať z Auriel ako z chlpatej deky .. zistila, že si hodlá napriek jej varovaniam nakvartírovať Radagona ku sebe a jej mame do domu. Auri jej zatiaľ neprezradila, že mu chce pomôcť s pomstou a so zneškodnením ľudí čo ho trýznili, no už len táto info Shae poriadne nahnevala.* "(Shae)Riel, ty hlupáčik! Vôbec nevieš čo robíš a ako to vo svete chodí. Ale to nevadí.. ja to napravím. Ja ťa ochránim pred osudom horším než je smrť." *Pomyslela si keď za sebou nečujne zavrela dvere. Privstala si aby Radagona, tohto nezvaného hosťa zastihla skôr než pri ňom bude Auriel. V druhej ruke mala Shae horiacu sviečku na malom podstavci.. položila ju na komodu vedľa nedopitého vína a potom sa posadila na posteľ.* (Shae)Keby som bola barbar ako ty, podrežem ťa v spánku a vyriešim tak všetky problémy. *Šepla skôr sama pre seba a vysunula malý, zdobený nožík. No nebola vrahyňa, nožík mala len pre istotu - videla ako vyštartoval po Auriel a nebola by rada ak by ho prekvapila a on by sa po nej vrhol .. ak by sa tak ale stalo, má nôž. Shae nasadila svoj najlepší falošný úsmev a pripravila sa na to to prečo sem prišla.*  


*Trochu si odkašľala.* (Shae)Vstávaj, nemáme veľa času kým sa Riel zobudí. *Informovala ho s úsmevom, no jej hlas šľahal ako bič. V ruke nenápadne držala nožík ak by chcel urobiť nejakú hlúposť - priložila by mu ho na krk, no ak by sa choval normálne - nemala by dôvod na takto teatrálne chovanie.*

Radagon: Alespoň něco zůstalo stejné. *Navázal na svoje rozpory nové a staré osobnosti ve svojí hlavě, ale o tom Auriel nemohl nic vědět. Ale tak dalo se to lehce spojit s tím, že alespoň něco si odnesl z jeho předchozího života. A to jeho čtení v lidech. Občas se mu povedlo dokonale odhadnout situaci. Nešlo to vždy, ale někdy to do sebe všechno krásně zapadalo a to byla i tahle situace.* Dám se do pořádku co nejdříve. S takovou starostlivostí a pečovatelkou, ještě aby ne. *Usmál se na ní a pak ji vyprovodil ven.* Dobrou noc. *Nakonec se i on sám vydal do své postele, kde netrvalo moc dlouho a skončil v komatu (pomyslném, protože vytuhnul hned). Vzhledem k tomu, že ale poslední dva dny prospal v kuse a nevykonával nic extra, co by mu bralo energii a navíc byl poslední dva roky zvyklý spát tak napůl, kdy buďto mu to někdo nedovolil, nebo musel prostě dávat pozor na okolí, aby ho neodchytili ve spánku, tak byl jeho spánek sice lehce dosažitelný, ale i lehce vyrušitelný. Proto zaregistroval otevření dveří, tak jen pootevřel oko, aby se podíval, ale nedával najevo, že je vzhůru. Dokonce si i držel spavou frekvenci dechu. Naštěstí měl chytře pod polštářem 2 své vrhací nože a tak využil toho, že jednu ruku měl pod polštářem a tak ho uchopil. Díky slabému světlu svíčky viděl na zlomek vteřiny, že jde o Shae a tak zpozorněl o to víc. Nechal jí však přijít k němu a sednout si na postel. Její připomínku odignoroval, ale slyšel jí. Sice si to zašeptala sama pro sebe, ale v místnosti bylo absolutní ticho, takže nebyl problém to slyšet. Nakonec když mu řekla, aby vstal, tak hned jak dokončila svoji větu, tak odpověděl.* Jsem vzhůru od doby, co jsi sáhla na kliku. *Bylo tedy naprosto jasné, že je vzhůru už nějakou dobu. Už měl v plánu jí seřvat, co si to o sobě jako myslí a nebo jaký má tohle celé důvod, ale vzpomněl si, jak Auriel slíbil, že se pokusí s ní vycházet. Nejprve se trochu kousl do jazyka, ale nakonec se jen nadechl a s výdechem spustil.* Co tě sem přivádí? Jak ti mohu v tuto ranní hodinu pomoct? *Možná mohlo Shae přijít divně, jak ví, že je ráno a ne třeba uprostřed noci, ale tak protože 2 roky trávil v podzemí v jedné uzavřené místnosti bez přísunu denního světla, tak dokázal odhadnout za jakou dobu jeho polovičního spánku uběhne noc. Ví teda, jak moc se po jeho polovičním spánku ráno cítí vyspalý. Tohle byly prostě věci, které se musel naučit, aby měl nějaký přehled o čase tam dole. Nože si prozatím ale (nejspíš, protože píšeš nenápadně) nevšiml.*

*Shae sa na neho dívala pomerne ľahostajne - oproti tomu aké boli jej skutočné pocity keď jej prezradil, že o nej vedel hneď čo vošla do miestnosti. Nevyzerala, že by jej vadilo to, že počul jej poznámku a tak v ruke hravo zamávala jej malým nožíkom.* (Shae)Výborne, to znamená, že si počul aj o tom, že som sa ťa rozhodla nepodrezať. Je to odo mňa veľkorysé nemyslíš? *Za svoje slová sa nehanbila a na to ako temné a trpké boli - hovorila to pomerne veselým hlasom.* (Shae)Som tu kvôli Riel samozrejme.. šokujúce že? *Nahla hlavu na stranu a prižmúrila oči. Nožík si zastrčila za náramok aby ho mala po ruke ak by mu preplo, no zároveň tým naznačila, že ho skutočne zatiaľ nemá v pláne obodať.* (Shae)Vieš, včera večer som si ju ešte na chvíľku odchytila keď od teba odchádzala a prezradila mi, že spolu budete bývať. *Jej výraz zvážnel.* (Shae)Možno ťa teraz trošku precením, no budem sa na moment tváriť, že nie si úplne hlúpy. *Prižmúrila oči a nahla sa dopredu.* (Shae)Neprekvapilo ma, že ti niečo také Riel ponúkla - je láskavá a naivná - nebudeme si klamať. No ty .. po tom čím si si prešiel si súhlasil!? *Zazrela na neho obviňujúcim pohľadom a stíšila hlas.* (Shae)Prišla som sem aby som ti pripomenula, že po tebe pôjdu kamoši toho hromotlka, ktorý ťa prenasledoval. Takí ako on majú vždy veľa verných nasledovníkov, nemýlim sa, že? *Prebodávala ho pohľadom.* (Shae)Kvôli tebe sa stane ich cieľom aj Riel... takže keď za tebou znovu príde - jej ponuku slušne odmietneš, je ti to jasné? *Oči sa jej nebezpečne zaleskly.* (Shae)Tváriš sa, že ju máš rád a hoci tomu neverím - mohol by si to skúsiť dokázať týmto ... priateľským gestom, čo ty na to? *Opäť nasadila priateľský úsmev - a tvárila sa nevinne ako keby mu prišla popriať len dobré ráno.*

Radagon: *Svíral svůj nůž v ruce pod polštářem a jen čekal, dokud Shae neudělá první krok, aby mohl oprávněně zaútočit. I když pro dobro Auriel doufal, že nic hloupého neudělá.* "To jsme dva..." *Zatím ji nechával v tom, že má celou dobu navrch s tím nožem v jejím držení. Bylo to jen dobře, pokud si myslela, že ona je ve vedení celé téhle situace. To jí akorát dávalo příležitost ukázat svoji pravou tvář a cítit se při tom trochu bezpečněji.* To ovšem převelice. *Řekl klidným tónem. Z jejího nože by si nic nedělal, ani kdyby on u sebe žádné neměl. Bylo by-li potřeba, byl ochotný se nechat zasáhnout kamkoliv, kde to není životně důležité. Tu bolest by přežil a dokázal se s ní i bránit.* To ovšem převelice. *Zopakoval. Dal jí tak trochu najevo, že nemá v plánu si plýtvat slova pro její zbytečné uši. Radagon zpozoroval, že si nůž odložila za náramek. První chyba, nyní měl už definitivně navrch Radagon. Jakýkoliv moment překvapení byl v jeho prospěch, tak se jen vnitřně usmál, ale na venek byl stále klidný. Když pak řekla, že ho možná trochu přecení, když řekne, že není úplně hloupý, tak byl nucen se pousmát i v realitě.* To si doopravdy vážím, o nejchytřejší Shae. *Kdyby Shae znala svoji reálnou situaci, asi by za blbou označila spíš sebe, než Radagona a Radagon to ale celé zaobalil to protiútoku, aby zakryl pravý význam toho úsměvu.* Nesouhlasil. Ale Auriel nesouhlasila s mým nesouhlasením. *Podíval se na ní opět s vážným pohledem.* Myslíš si, že to nevím? *Podíval se na ní už trochu naštvaně, ale hlas si držel dole, aby nekřičel.* Myslíš si, že mě něco tak banálního nenapadlo? Že jsem to nevzal v potaz? Hm? *Teď jí probodával pohledem a mluvil ostře on.* Celé to ve výsledku dělám i kvůli ní! *Řekl šeptavým křikem. Bylo mu jasné, že tohle Shae asi nepochopí a možná se i přeřekl, protože byl naštvaný, ale už to musel dovysvětlit. Třeba to trochu zlepší i vztah mezi ním a Shae.* Myslíš, že ty svině šli jen po mě? V den, kdy jsem se zapsal na jejich seznam jsem nebyl sám. *Pak se na chvíli zastavil a dal jí trochu času se nad tím zamyslet.* Věřím, že si dokážeš spojit 2+2 dohromady. Kdo si myslíš, že celé dva roky držel jazyk za zuby s nadějí, že jim to zkomplikuje její nalezení? *Pak se potřeboval trochu nadechnout a uklidnit se.* Máme mnohem větší šanci na přežití společně, než od sebe. *Pak se podíval před sebe a pak znova na ní.*

*Rozčuľovalo ju to ako sa snažil tým pokojným tónom odbiť všetky jej slová, no zachovala kľud - teda až do chvíle kedy ju nazval "najmúdrejšou".. to sa Shae zamračila a prebodla ho nenávistným pohľadom.* "(Shae)Ako sa opovažuješ, ty barbarský pes!" *Pomyslela si s opovrhnutím a potom sa jej pokúsil vysvetliť ako to, že súhlasil s ponukou Auriel a teda aby spolu bývali. Prebodával ju pri tom veľmi podobným pohľadom ako ona jeho. Zdalo sa, že sa ho dotklo to, že ho Shae obvinila z toho, že Auri len využíva a jeho ďalšie slová Shae doslova priklincovali na mieste kde sedela. Neskákala mu do reči, mlčala a už len to poukazovalo na to aká je z toho čo hovorí zaskočená. Zmätene zažmurkala keď povedal, že to vlastne robí kvôli Auriel a úplne ju odrovnalo keď priznal, že ten barbar a ľudia čo Radagona mučili chceli nájsť aj Auri. V tomto momente Shae skamenela a premkol ju strach. Samozrejme mohol Radagon klamať, no to si nemyslela.. Napriek tomu, že sa teraz priznal ku hrdinskému činu, ktorým Auriel ochraňoval viac ako dva roky - nevidela ho teraz v úplne inom svetle - nebol to pre ňu stále žiadny hrdina v lesklej zbroji. Ešte stále to bol barbar, ktorého príchod sem jej značne skomplikoval život... okrem toho nie je hrdinstvo prezradiť niečo čo nevieš. Bol uväznený dva roky, ako by im mohol povedať polohu kde sa Auriel nachádza keď to nevedel. Aj by si týmto spôsobom do neho rýpla, no teraz bolo dôležitejšie niečo iné.* "(Shae)Bohovia Riel, priťahuješ problémy ako taký magnet, ako to robíš?!" *Pomyslela si a žalúdok sa jej od úzkosti stiahol. Nemala však teraz čas na to aby sa tu utápala v strachu o svoju malú priateľku, Shae si pohoršene vydýchla - znelo to skoro rezignovane.* (Shae) Vie o tom Riel? Povedal si jej to, že po nej idú? *Opýtala sa ho s kamennou tvárou. Nič také jej totiž Auriel nespomenula keď sa s ňou o Radagonovi večer rozprávala. Bola si však istá, že ak by to Auriel vedela - plus to, že ju nepriamo pred tou skupinkou Radagon tak dlho ochraňoval - nikdy by ho neopustila. Tiež by sa pre to Auriel na sto percent neskutočne trápila a to Shae nechcela..*

Radagon: *Ten její pohled. Ach pane bože, to bylo to nejmíň a zároveň snad i nejvíc, co mohla udělat, aby mu pořádně rozproudila krev v žilách. Automaticky jí to vracel a ani si to pořádně neuvědomoval. Následně si pak ale všiml, že jeho řeč o tom, co vlastně celé ty dva roky dělal jí docela zaskočily a snad i překvapily. Že by to byl správný krok k tomu, aby se udobřili? Aby ho neměla za úplné hovno a on tak mohl začít hledat do dobré i na ní? Kdo ví. Pro dobro jeho slibu k Auriel doufal, že to byl přesně ten případ, i když doufal fakt s odporem k tomu. Její další otázka v něm chvilkově vyvolal pocit, že se o ní snad doopravdy i zajímá. Ale nakonec to stejně přebil hněv k její osobě.* Neví o ničem. Neměl jsem to srdce jí říct, že je jednou z příčin, proč se mi stalo, co se mi stalo. *Trochu si povzdechl. Bylo to tak.* Věřím tomu, že kdybych jí to řekl, tak se bude cítit provinile a špatně a to jsem fakt nechtěl. Ne po dvou letech. Chtěl jsem vidět jen její smích, úsměv a hlavně ji. Živou a zdravou. A jsem připraven si to celé odnést do hrobu. *Tušil totiž, že i kdyby jí to řekl za 50 let, stejně by ji to trápilo. A to bylo to, co prostě vůbec nechtěl.* Doufám, že jí to nevykecáš. *Podíval se na ní s vážným pohledem, ale neprobodával jí tak, jako předtím. Byl to takový překvapivě jemný vážný pohled.*

*Krvi by sa v nej nedorezali keď čakala na jeho odpoveď. Trošku sa jej po jeho slovách uľavilo keďže jej Radagon tvrdil, že o tom Auri nevie. Vtedy na malý moment by Shae bola ochotná veriť, že Radagon nie je len vypočítavý agresívny barbar. Obzvlášť vo chvíli kedy jeho pohľad na moment znežnel .. bolo to vtedy keď jej povedal, že dúfa, že si to nechá Shae pre seba. Nechcela dať najavo svoju slabosť - to ako má Auri rada a nechcela dať ani najavo to, že ju jeho statočnosť zaskočila. A preto len nepatrne prikývla a rýchlo sa neveselo uškrnula.*(Shae)Nebuď hlúpy, nechcem aby sa ku tebe Riel pripútala ešte viac. Samozrejme jej to nepoviem.*Odsekla svojím typicky protivným hlasom. Už ho ale aspoň neosočovala za to, že je príživník a darmožráč a tak podobne. V hlave jej začali šrotovať myšlienky.. teraz keď vedela, že po Auriel idú ľudia ako Bronx, nechcela aby Auri odišla preč z nevestinca. Tu bola v bezpečí - no Auriel chcela odísť hneď čo skončí zimný slnovrat. Shae chápala jej dôvody, no teraz keď vedela čo jej hrozí... mala si chuť od nervozity začať hrýzť nechty. Tu s ňou by bola Riel chránená viac než by mohla byť pri jej skoro-matke Naiyirin či pri tomto podvýživenom barbarovi. Vedela však, že nemá cenu presviedčať ju - obzvlášť keď si už Auri naplánovala, že bude žiť s Radagonom. Shae vedela, že ju určite nepresvedčí - Riel nebola osoba, ktorá by sa schovávala od strachu, bola bojovníčka ktorá čelila nebezpečenstvu s hrdo vystretou bradou a bolo jedno v akej nevýhodnej situácii je. Shae si spomenula si na to kedy Auriel uvidela prvý krát. Vpadla oknom do miestnosti kde mali orgie a s ľadovým pokojom poslala do miest kam slnko nesvieti nahého Caloreho, ktorý jej prikázal aby sa vyzliekla a roztiahla mu nohy. Caloreho! Najnebezpečnejšieho človeka akého Shae poznala. Kvôli tomu momentu sa s ňou Shae chcela spoznať - preto za ňou prišla keď sa ukázalo, že tu s nimi zostane do konca zimného slnovratu. Trochu zažmurkala aby sa vrátila do prítomnosti a podvedome sa dotkla náramku za ktorým ukrývala nožík. Skoro ako keby si chcela dodať odvahu.* (Shae) Tak? Aký je plán? Musíme tú skupinku čo po Riel ide zneškodniť. *Hovorila to ako fakt - akoby nič iné neprichádzalo do úvahy a dumala nad všetkými známymi a svojimi kontaktmi, ktoré by mohla v boji proti takto nebezpečným ľuďom využiť.*

Radagon: *Jen naštvaně přivřel oko, které bylo Shae blíže a jen si trochu zlostně mlaskl jazykem.* Ts. *Nakonec svůj pohled trochu narovnal, nicméně se netvářil nijak extra klidně a v pohodě.* To co ty chceš a nebo nechceš není moje starost. Ale jsem ti vděčný, že to udržíš v tajnosti. *Popravdě se mu docela ulevilo. Nechtěl se potýkat se smutnou Auriel. To bylo něco, co doopravdy nechtěl vidět. Musel teď jen věřit Shae, že to doopravdy Auriel nepoví, ale měl jakýsi vnitřní pocit, že to se nestane a bude to v pořádku. Zajímavý první akt důvěry Radagona vůči Shae. Ani si to pořádně neuvědomoval, ale bylo to tak. Hlavně teď přemýšlel spíš nad tím, co teď bude Shae dělat. Nikam neodcházela, takže to působilo, že ještě něco snad bude chtít. Co to asi tak mohlo být. Radagon sebou trochu cuknul, když si sáhla na ten svůj nožík za náramkem, ale ani ne tak ze strachu, jako spíš to, že se připravoval, aby on sám mohl vyrazit tím svým, který skrýval pod polštářem. Nakonec se ale zastavil, když ani Shae nic nedělala a naopak spustila. Radagon si jí vyslechl a nevěřícně na ní koukal. Myslí to vážně? Vážně se s ním chce Shae nějak spojovat, aby se zbavila toho cechu zabijáků? No dnešek byl zatím velmi mladý, ale už tak byl plný neuvěřitelných překvapení.* Prosím? *Zopakoval v trochu nevěřícím tónu. Samozřejmě, že jí rozuměl, jen musel chvíli zpracovat to, co mu právě řekla.* Plán je zatím velmi jednoduchý. Dát se dopořádku a přečkat ten Zimní slunovrat. *V jeho stavu se nedalo dělat nic extra.* Počkej...a ty se doopravdy chceš účastnit něčeho takového? *Radši se ještě jednou ujistil, protože se mu doopravdy nechtělo věřit, že ta Shae, která se krčila strachy v rohu by byla ochotná něco dělat proti bandě zabijáků a ohrozit tak svůj vlastní krk.* Jen abych tě teda uvedl na pravou míru, tak Auriel sice neví, že po ní jdou, ale ona sama mi včera navrhla, respektive se teda na nic neptala, ale to je jedno, že i ona sama bude součástí celé téhle věci. Takže jestli o tohle doopravdy stojíš, tak by bylo dobré, abychom to domlouvali všichni tři a všichni tři jsme si byli jistí, že do toho do toho doopravdy chceme jít. *Koukal jí přímo do očí a mluvil a pomalu, jasně a vážně. Mohlo to působit, že to říká pro její vlastní dobro, ale ve skutečnosti jí dával čas si to rozmyslet a doufal, že vycouvá. Nebyl si úplně jistý, jestli chce mít zrovna ji v týmu.*

*Nad jeho slovami o tom čo chce a čo je a není jeho starosť len prevrátila očami.* (Shae) Tvoju vďačnosť nechcem a ani nepotrebujem. Nerobím to pre to - nerobím to pre teba. *Vysvetlila mu pomerne chladným tónom. Jej antipatia voči nemu nezmizne len tak behom jedného večera - ak vôbec zmizne niekedy. Je to barbar a navždy ním zostane a barbari v jej očiach nie sú o nič lepší než špinavé handry. Jej osobné sympatie však musia ísť teraz bokom. Prišla za Radagonom s úmyslom odhovoriť ho, podplatiť, zastrašiť - čokoľvek len aby sa držal od Riel čo najďalej, aby ju nevystavoval nebezpečenstvu. No tieto nové informácie na celú situáciu vrhajú nové svetlo. A tento nový desivý rozmer ju strašil. Auriel si obľúbila tak veľmi.. že by nedokázala so sebou žiť ak by sa nepokúsila urobiť čo je v jej silách pred osudom, ktorý jej v rukách tej zločineckej skupinky hrozil. Nechcela aby sa Auri stalo to čo jej.* (Shae)Páni, čo nepovieš. *Teatrálne zdvihla oči k stropu a potom sa na neho pozrela s otráveným výrazom.* (Shae)Museli ste teda už niečo prebrať, no nie? Bola pri tebe takmer celý večer.. nejaký plán ste už vymyslieť museli no nie? *Povzdychla si.* (Shae)Tak mi len zhrň čo ste už spolu stihli prebrať a vynechaj tie sladké rečičky. Na tie zvedavá nie som. *Dodala napokon a nepriamo s ním teda súhlasila, že by sa mali o ďalšom postupe a plánovaní dohodnúť spoločne aj s Auriel. No nepriznala by to napriamo, nepovedala by "skvelý nápad Radagon tak teda počkáme na Riel" nie nie .. to nie. Radšej si do neho ešte rýpla kým sú sami. Pred Auriel sa bude musieť viac ovládať.*

Radagon: To mi je jasné, ale o některé věci prosit nemusíme a stejně se dějí. *Třeba jeho vlastní minulost. O tu se taky nijak neprosil a bohužel se stalo. To samé se teď dělo u Shae. Možná o Radagonovu vděčnost nestála, nechtěla ji a dokonce by ji i odmítla, ale prostě ji dostala a musela s tím žít. Radagon už to zpátky nevezme. Ono, i napříč tomu, že Shae do krve nenáviděl, tak teď byl nucen přemýšlet, jaká vlastně ve skutečnosti je. Jasně, Radagonův pohled na ní byl jasný, ale díky nedávným událostem se někde vzadu v jeho hlavě vytvořil úkol a to ji trochu víc prozkoumat. Na první pohled velmi jednoduchý a pro mnohé i první úkol, ale pro Radagona nevídaná záležitost. Minimálně poté, co si o ní utvořil obrázek, který se jen opravdu velmi těžce překresluje. Ale když Shae promluví, tak jako kdyby Radagon před touhle myšlenkou zavřel všechny možné dveře, které si jen mohl usmyslet. A ještě to překroucení očima, to bylo opravdu něco.* Ve výsledku šlo jen o to, že Auriel se pokusí optat nějakých svých kontaktů na informace kolem toho cechu Atlantis. Já žádné kontakty nemám. Proto se musím co nejvíc soustředit na rekonvalescenci, abych mohl začít něco dělat po Zimním slunovratu. Co přesně ještě nevím, ale hádám putování ulicemi a mít uši a oči na správných místech. *Trochu pozměnil pozici, už mu bylo nepříjemné ležet pořád stejně a hlavu mít natočenou směrem k ní.* Ty předpokládám do "trhu" nepůjdeš. Ty budeš také spíš zdroj informací, že? *Pak se trochu zamyslel.* Dobré by to ale bylo probrat i s Auriel, abyste se neptaly stejných zdrojů.

*Zaťala zuby a neveselo našpúlila pery s jemným úsmevom.*(Shae)Iste, o tom mne hovoriť nemusíš. *Podotkla trpkým hlasom. Tento krát však nebola protivná na neho a ak bol pozornejší mohlo mu to dôjsť - nemračila sa totiž a pohľad mala viac neprítomný. Bolo jasné, že spomína na vlastnú minulosť a všetky tie zlé veci ktoré sa jej stali a priviedli ju sem - do Desperosu. Veci kvôli ktorým sa stala tým kým je. Uzavretá, uštipačná, útočná a tak ďalej.. proste Shae. Napokon po tom čo povedal všetko ohľadom plánovania len vystrela chrbát a podvihla bradu vyššie. Nepatrne prikývla na znak toho, že rozumie tomu čo jej vraví a potom si netrpezlivo uhladila šaty.*(Shae)Usudzuješ správne - ja na rozdiel od Riel neviem bojovať. Ehm.. Tak fajn, už toto trápenie nepredlžujme. *Uzavrela napokon a rozhodla sa dočasne ukončiť túto malú návštevu.* (Shae)Prídem sem keď tu bude aj Riel. *Vysvetlila a postavila sa z postele.*  (Shae) Môžeme byť ku sebe úprimný, kým sme tu sami. *Navrhla a dala si ruky v bok.*  (Shae)Ty nemáš rád mňa, ja nemám rada teba, obom nám ale záleží na Riel a teda musíme spolupracovať - čo neznamená, že ti ale budem hneď veriť. Stále ťa mám v pláne sledovať chlapče.. jeden krok zlým smerom a prisahám, že to bude to posledné čo spravíš. Ak budem mať podozrenie, že hráš proti Riel - tak tvoju hru ukončím. *Keď to povedala povzdychla si a falošne, no žiarivo sa usmiala.*  (Shae)Páni... celkom sa mi uľavilo. A je to vonku. *Rozhodila rukami a prižmúrila oči.* (Shae)Keď ťa najbližšie uvidím, sľubujem, že nebudem mať v ruke nôž. *Uškrnula sa, doberala si ho a pri dverách sa s provokatívnym úsmevom na neho otočila ponad rameno a takmer sprisahanecky na neho žmurkla jedným okom. Samozrejme si nemohla odpustiť tieto uštipačné poznámky - to by nebola ona. Potom odišla a v pláne sa mala vrátiť až keď tam Radagon nebude sám.*

Radagon: *Trochu prazvláštně se na ní zadíval, když to celé řekla takovým trpkým hlasem a celkově u toho působila jinak. Tak, zraněně. Tohle mu nepřišlo jako nějaká hra nebo herecký výkon, ale nedokázal si to vysvětlit. Tohle mu k Shae, kterou si vyobrazil v hlavě nesedělo a tak nějak odmítal dokreslovat a nebo gumovat nějaké části. Nakonec, když ale spustila znova a dál, měl chuť si do ní rýpnout ve stylu "Já vím, všiml jsem si..." nebo nějak tak, ale nakonec se držel na uzdě a neudělal to. Pak se mu trochu ulevilo, když řekla, že přijde, až když tady bude i Auriel. To pro něj znamenalo nulové blbé kecy vůči němu. Minimálně v to teda doufal a byl rád, že si od nich odpočine. Pak ale přišla s upřímností a to od ní znova nečekal. Jen koukal, když říkala, co říkala.* Fajn, já k tobě budu upřímný taky. Přesně to samé, co jsi řekla ty mě, říkám já tobě. Také si nemyslím, že ji bereš nějak extra speciálně. Ale na rozdíl od tebe se nebojím, že bys jí ublížila. Minimálně ne ty osobně. Ale budu tě sledovat, abych posoudil, jak to doopravdy máš. *Oba dva si teď tak nějak vyměnili svoje názory jeden na druhého. Jemu se moc neulevilo. Měl spíš pocit, že teď si zkomplikoval celé její studování, když už ví, že jí pozoruje, ale tak co už. Kdyby vystřihl čistě jen ta slova, tak to byl krok kupředu k nějakému usmíření, jestli vůbec bylo možné. Když si pak ale dovolila udělat takový slib, tak byl nucen i on trochu povolit.* Já taktéž. *Opatrně ho vytáhl zpod polštáře a ukázal jí, že měl celou dobu u sebe zbraň i on a v momentu, kdy si ona ten svůj zastrčila pod náramek, tak měl i obrovskou výhodu. Třeba jí to něco naučí, ale na to už si bude muset přijít sama. Než odešla věnoval jí stejný provokativní úsměv, jako ona jemu.*

*Fakt, že celý čas ukrýval pod vankúšom nôž ju zarazil a v duchu si nadávala, že to od neho nečakala.* "(Shae)Prefíkaný barbar, to je mi ale nebezpečná kombinácia." *Pomyslela si, no inak svoje rozploženie najavo nedávala. Odišla a prestala sa usmievať hneď ako za sebou zavrela dvere na jeho izbe.* (Shae)To je ale ... barbar! *Zašomrala si popod nos na schodoch a stratila sa vo svojej izbe. Auriel sa zobudila, dopriala si kúpeľ v lázňach a potom šla do kuchyne kde na tácku prichystala spolu s mladučkou kuchárkou, dcérou jednej s tunajších prostitútok raňajky pre seba a Radagona. Všetko to spolu na tácke niesla ku dverám kde narazila na menší problém - a to, ako to otvoriť.* (Shae)Zdá sa, že idem ako na zavolanie. *Prehovorila Shae s úsmevom a otvorila dvere Auriel aby mohla vojsť do izby.* Čo ty tu? *Opýtala sa jej zmätene no Shae jej naznačila aby vošla do vnútra.* Neklopala si! *Vyhrešila svoju priateľku čo Shae skutočne pobavilo a tak sa od srdca zasmiala.* (Shae)Ty si podarená. *Uškrnula sa a zavrela za nimi dvere. Auri prešla ku Radagonovi a usmiala sa na neho.* Ahoj nesiem niečo pod zub, dúfam, že si hladný. *Usmiala sa a položila tácku na posteľ nejako medzi nich - Shae sa posadila na stoličke a prekrížila si nohy.* Niečo mi uniklo? *Opýtala sa ich a skákala pri tom pohľadom zo Shae na radagona.* (Shae)Možno.. som sem prišla vyzvedať keď si bola ty na informácie včera tak skúpa. *Mykla plecom a pohodila pri tom svojimi hustými vlasmi. Auriel si povzdychla a pousmiala sa.* (Shae)Takže? O čo som prišla kým som spala? *Zaujímala sa a odtrhla si kúsok z chleba, vložila si ho do úst a načúvala im ku čomu spoločne dospeli.* (Shae)Samozrejme vám chcem pomôcť v honbe za pomstou. *Začala Shae s jemným úsmevom a ukázala dlane - toto gesto boli mierené skôr na Radagona, nedržala nôž tak ako sľúbila.* To nie je hon za pomstou! Len nechceme aby sa to čo sa stalo Radagonovi stalo aj niekomu ďalšiemu. *Opravila Auriel svoju priateľku a pozrela sa na Radagona trošku naivne - skutočne verila, že to robia hlavne s ušľachtilým zámerom.* Však? *Usmiala sa na neho zatiaľ čo Shae len posmešne naklonila hlavu na stranu, dívala sa na neho pohľadom typu: "veľmi dobre viem, že ide o pomstu."

Radagon: *Když Shae zavřela dveře, tak jen položil hlavu na polštář a znova zavřel oči a na nějakou chvíli zase usnul. Další noc se sny, které ho vracely zpátky do té místnosti pod tou hospodou. Probudil se obalený ve studeném potu. Čelo si utřel do hřbetu ruky a postavil se z postele. Utřel se do svého ručníku a pak se zase posadil na svoji postel s tím, že by si možná ještě na chvíli lehnul, ale tak nějak v ten okamžik ho zavalily myšlenky ohledně celé té věci s tím Atlantis. Jak by mohl on pořádně přispět rukou k dílu. Netrvalo dlouho a Shae s Auriel mu vtrhli do pokoje. Nepřekvapovalo ho to, když uviděl, že první vešla Shae. Nahodil jí umělý úsměv, který se ale proměnil v upřímný, jakmile jeho pohled skončil na Auriel.* Jsi moc hodná, Auriel. Děkuju. *S radostí přijal snídani a pustil se do ní. Kvůli plným ústům neodpověděl na její otázku, ale žezla se chopila Shae. Strkal si do úst kus suchého chleba, když přišla ta otázka od Auriel. Zastavil se na půli cesty s otevřenými ústy. Podíval se nejprve na Shae. Ale jen očima, hlavu držel skloněnou směrem k chlebu. Tentokrát v ní četl jako v otevřené knize. Pak se podíval na Auriel. Kus odtrženého chleba položil zpátky na talíř a podíval se tak nějak na obě dvě.* Samozřejmě, že jde o to ulehčit od jejich trápení i ostatní, nevinné lidi. *Řekl a chvíli se omdlčel. Pak ale dál pokračoval.* Ale lhal bych, Auriel, kdybych řekl, že v tom není nic osobního. *Podíval se na ní trochu provinile, že jí to neřekl dřív.* Bohužel, už asi nejsem jaký jsem býval. Doopravdy mi jde i o to, abych jim vrátil to, co mi udělali. *Auriel si mohla uvědomit, že to už bylo takové Radagonovo motto. Opět to bylo o vrácení toho, co dostal.*

*Auriel sa na neho priateľsky usmiala keď jej poďakoval za jedlo. Následne sa ponorila do rozhovoru a bola potešená z toho, že to vyzeralo akoby si ku sebe Radagon a Shae nachádzali cestu. Minimálne po tom ich náročnom a vyhrotenom začiatku - po ich prvom stretnutí. Auriel bola rovnako prekvapená a potešená keď im Shae ponúkla pomocnú ruku - hoci sa celkom nestotožňovala s cieľom ich misie.. aj preto sa s prosebným a trošku naivným pohľadom obrátila na Radagona, dúfajúc, že ju podporí - že podporí jej slová. A on to vlastne aj tak trochu spravil, ale ... ale priznal, že sa chce aj pomstiť. Auriel sa narovnala a odvrátila na moment pohľad od jeho žltých očí - potrebovala chvíľku na nájdenie vhodných slov aby neranila jeho city a zároveň aby vyjadrila svoje znepokojenie. Zatiaľ sa Shae veľmi bavila na tom ako Riel postupne spoznávala pravú tvár jej barbarského kamoša.* Radagon, rozumiem, že cítiš nenávisť - je to pochopiteľné a tiež chcem aby tí ľudia pykali za to čo si dovolili ti urobiť. *Začala diplomatickým hlasom a potom sa na svojho doráňaného a zúboženého kamaráta znovu pozrela.* No v záujme úspechu nášho cieľa, ešte predtým než spoločne proti Atlantisu čokoľvek podnikneme - potrebujem sa uistiť, že ťa nezaslepí túžba po pomste. To by nás mohlo stáť životy. *Hlas Auriel bol vľúdny, tichý, no vážny. Shae sa prestala posmešne uškŕňať a pozrela sa na Auriel s trošku zaskočeným výrazom. Takto ju ešte nezažila - so spôsobom akým sedela a hovorila bolo nad slnko jasnejšie, že je z vyššej vrstvy ... tento fakt nijako neschovali šaty prostitútky ani to, že nesedela na tróne. Možno Shae na moment aj napadlo, že by Riel v budúcnosti dokázala vládnuť .. no ešte nie, ešte je príliš mladá a naivná. Tak či tak - teraz bol rad na Radagonovi - rada by si do neho Shae rypla alebo povedala niečo uštipačné, no zdržala sa kvôli Riel. Pozrela sa na Radagona a vyčkávala na jeho odpoveď tiež.*

Radagon: *Když po jeho slovech Auriel odvrátila pohled, tak Radagonovi srce vynechalo jeden úder. Nebylo to úplně ono, ale jako kdyby nakoukl na místo, kterému se chtěl vyhnout tou největší oklikou, kterou jen mohl. Nakoukl totiž do jakéhosi zklamání Auriel. Do jakéhosi ranění jejích citů. Nepotřeboval jí úplně vidět do tváře a ani od ní slyšet žádná slova, aby pochopil, že jí určitě zaskočil. Bože, jak moc pod psa se teď cítil. Nešlo to ani jen popsat. Nakonec ale tohle bylo jeho nové já. Jeho nové já, které vytvořil tenhle svět, tohle město a hlavně Atlantis. To Atlantis mohla za to, že už nebyl tím, kým dřív. Že nebyl tím člověkem, se kterým se Auriel před těmi dvěma lety spřátelila. Byl na pokraji dvou cest. Jedna z nich byla trnitá pro oba dva, kdy akceptuje své nové já a Auriel ho bude muset přijmout také, ale určitě je to bude oba dva bolet a druhá cesta, ta byla trnitá jen pro Radagona a trny u Auriel byly jen náhodné. On bude určitě trpět, když se bude snažit hrát své staré já a mít takové dva životy. Jako Clark Kent a Superman. Jeden klidný slabý novinář, druhý bojovník za spravedlnost a hrdina. Je těžké být dvěma lidmi najednou. No ale pokud to bude maskovat, tak se to Auriel jednoho dne může dozvědět a trpět o to víc, vzhledem k času, který se Radagon přetvařoval. Nakonec pevně chytil povlečení postele a držel stisk. Podíval se na Auriel po jejich milých slovech s opravdovou bolestí v očích. Věřil že i Shae s intelektem houpajícího koníka pozná, že to není hrané.* Víš, Auriel, já... *Naprázdno polkl a cítil tlak na hrudi.* Jsem si jist, že rozumíš, ale nebylo by správné, kdybych teď neřekl, co chci říct. Jestli je někdo, ke komu chci být vždycky upřímný, jsi to ty. *Zhluboka se nadechl a s výdechem spustil.* Už nejsem ten veselý, naivní a čirý farmář, kterého jsi poznala tehdy na náměstí. Ty dva roky tam dole mě změnily. Změnily můj pohled na svět a hlavně na ty lidi. A bojím se, že už nedokážu být přesvědčen o opaku. *Hlas se mu trochu klepal, ale ve výsledku se mu trochu ulevovalo, když o tom takhle nahlas mluvil.* Mohu ti slíbit, že nenechám svou pomstu, aby mě ovládla a ohrozil jsem tak tvů-vaše životy. To vám přísahám. A co slíbím, to doručím. Vždy. *Zastavil se, opravil se a podíval se při tom na Shae. Pak ale zase zpátky na Auriel. Celou dobu ale mluvil smrtelně vážně.* Ale nemohu ti lhát, že hlavním důvodem celé mé spolupráce na tomhle není pomsta, když vlastně ani sám nevím, jestli to alespoň z nějaké části dělám pro ostatní lidi. Minimálně to dělám i pro tebe. *Narovnal se.* Doufám, že tahle odpověď byla správná, ale jestli se rozhodneš změnit svůj názor na celou tu věc...na mě...pochopím to. *Bál se její odpovědi, ale něco hodně hluboko vzadu mu říkalo, že tohle byla správná volba.*

*Auriel sa nechcela Radagona nijakým spôsobom dotknúť, mala ho rada - nechcela mu ublížiť aj preto tak starostlivo volila svoje slová. No aj tak bolo na ňom vidno, že trpí. Sledovala jeho výraz a trochu sa nahla aby ho mohla chytiť za ruku, ktorou zvieral prikrývku pri tom ako jej vyklopil pravdu. To si vážila.. možno sa v niečom zmenil, no bolo pre u dôležité, že mu čestnosť zostala. Dívala sa na neho, vstrebávala všetko čo hovoril a pevne ho držala za ruku. Možno bola naivná, no verila mu - Shae sa na neho dívala tiež a obočie mala neveriacky skrčené. Nemohla mu veriť tú jeho čestnosť - proste jej to jej mozog nechcel spojiť dohromady s faktom, že je barbar. Znudene si začala krútiť prameň vlasov okolo prsta - teda znudená bola Shae až do momentu kedy povedal, že pochopí ak Auri cúvne od snahy .. pomôcť mu zlikvidovať Atlantis. Vtedy Shae zamrzla a napäto sledovala svoju mladú priateľku.* Radagon, vážim si, že si ku mne úprimný a ... verím ti. Spoločne to zvládneme a nie.. nehodlám cúvnuť. Svoje slovo tiež neberiem späť a za tým čo sľúbim si stojím. *Usmiala sa na neho a dívala sa na neho pohľadom typu: "V tomto sme skrátka rovnakí!"* (Shae)Noo... tak keď už sme si to vyjasnili. *Začala s úsmevom a kvôli Riel vynechala všetky poznámky, ktoré ju počas Radagonovho monológu napadli.* (Shae)Teraz je čas začať plánovať. *Prehovorila a nahla sa trochu dopredu a stíšila hlas.* (Shae)Tu sa o cechoch toho dozviem viac než na ulici. Budem vaša spojka a nenápadne budem ťahať informácie aj od ostatných čo tu pracujú. Auri.. ty si tvrdila, že rozhodíš siete - aké? Hlavne nesmieš byť neopatrná.. a vôbec, myslím, že by si mala nosiť plášť. Plášť s kapucňou. *Ukázala na ňu prstom a tvárila sa prísne.* Myslíš, že je to nutné? Nejdú predsa po mne. *Nahla hlavu na stranu pri zmienke o plášti a Shae sa na moment zasekla - rýchlo skočila pohľadom na Radagonovu tvár a potom späť na Auriel a zvažovala ako nič neprezradiť a zároveň byť presvedčivá.* (Shae)Nevestinec nie je miesto, ktoré drby vstrebáva no aj ich šíri.. si krásna a už teraz si ťa niektorí klienti všimli - koľko žien ako ty tu behá po meste hm? A koľké z nich boli na jednom mieste v rovnakej izbe ako mŕtvy barbar - ktorého Radagon zabil? Stačí ak jeden zo strážcov neudrží zavreté ústa a ... potom budeš pre Atlantis zaujímavá aj ty. *Vysvetlila jej a vcelku to aj dávalo logiku. Auri si teda len povzdychla a trochu prikývla.* Dobre... fajn. Ah... zoženiem si plášť uhm.. no a tie kontakty no... Tak mi napadlo - poznám tu krčmára Berta Jarvisa, jemu verím ... potom krajčírku a ... možno felčiar u ktorého pracuje Naiyirin. Tam by som začala.. *Vymenovala pár ľudí čo by mohli niečo vedieť. Leonarda a Rydela nespomínala nakoľko Rydela nevedela skontaktovať a Leonard bol v meste príliš krátko. O Elgaladovi mlčala preto, že po tom čo videla tu v nevestinci - plánovala sa mu do konca života vyhýbať.* (Shae)Ach.. tak dobre a ty - *Pozrela sa na Rydela a nespokojne našpúlila pery nakoľko bol v biednom stave.* (Shae) Ty sa musíš dať čo najrýchlejšie dokopy.. ach bohovia. *Povzdychla si.*

Radagon: *Když ho chytila za ruku, tak pro něj bylo to vysvětlování jeho zapeklité situace jednodušší. Dodalo mu to jakousi odvahu to ze sebe dostat ven. Přiznat to jak jí, tak ve skutečnosti ale i sám sobě. Nějakým způsobem totiž svoje změny vnímal, ale nechtěl si je připustit. Po tomhle krátkém monologu jaksi otevřel dveře svému novému já a svět kolem něj najednou jako kdyby nabral trochu víc barev. Bohužel i barev, které mu předtím unikali. Ty ošklivé, hnusné, temné. Ale to bohužel bylo součástí života a tak to musel přijmout všechno najednou. Nešlo to jen po částech.* Moc si toho vážím, Auriel. Opravdu moc. *Řekl s opravdu upřímně vděčným pohledem přímo jí do očí. Jeho žluté oči jako kdyby nabraly trochu sytějšího odstínu, když teď přijal svoje nové já. Kdyby jen věděl, co tím napáchá - smajlík držící se za ústa . Pak spustila Shae. Nic mu neřekla, žádnou nepříjemnou poznámku, ale stejně tušil, že kdyby mohla tak to udělá. Ale i on sám sebe ovládl a nepodíval se na ní nijak ošklivě. Nechal jí proto slovo, ale ona pak málem vykecala, že jdou i po Auriel tím pláštěm. Na chvíli trochu vykulil oči. Pak se na něj podívala Shae. Jasně jí dal jen malou grimasou očí najevo, aby to nějak zakecala. Což se jí nakonec povedlo a tak si Radagon jen v duchu oddechl. Nakonec měly obě čím přispět rukou k dílu a když přišla řada na Shae, tak její "úkol" pro Radagona byl naprosto trefný. Zatvářil se trochu bezmocně, ale měla pravdu. On kontakty shánět nemůže. Může jít jedině do terénu a na to potřebuje být ve špičkové kondici.* Hlavně buďte opatrné, děvčata. Já se dám co nejdřív do pořádku, abych mohl také nějak přiložit ruku k dílu. *Nahodil tam malý úsměv se špetkou motivace a naděje, že jim to vyjde.* Já osobně bych se viděl jako někdo, kdo bude v terénu. Kontakty tady žádné nemám, takže až chytnete nějakou stopu, tak já to prověřím.

*Auriel sa na Radagona povzbudzujúco usmiala keď jej povedal, že jej slová pre neho veľa znamenajú - vnímala to totiž veľmi podobne. Celá táto ich malá skupinka mala potenciál dosiahnuť to čo si predsavzali - čo spôsobilo, že bola nálada v tejto malej miestnosti o poznanie veselšia než predtým. Možno za to mohol aj fakt, že sa Radagonovi uľavilo keď v sebe už tieto myšlienky nedusil - tak či tak, plán bol jasný.* (Shae)Opatrnosť je moje druhé meno. *Hlesla s trošku uštipačne, no nemyslela to zle - toto bola proste jej povaha.. pozrela sa však na Auriel a na Radagona a zapremýšľala nad tým ako zabezpečiť, že sa Auriel ešte viac nevystaví riziku.* (Shae)Nemali by sme sa tu však spoločne stretávať veľmi často.. ako som už povedala - informácie neprichádzajú len sem do vnútra ale aj odtiaľto. Veľa tunajších pracovníkov si necháva platiť za informácie. *Zvážnela a zahľadela sa na moment do zeme.* Čo teda navrhuješ Shae? Ako si budeme vymieňať informácie. *Shae po chvíľke zdvihla pohľad a usmiala sa na jej bielovlasú priateľku.* (Shae)To je jednoduché, Riel. *Uškrnula sa a potom uprela pohľad na mladého barbara, ktorým stále v skrytu duše opovrhovala.* (Shae)Urobíme z Radagona môjho stáleho zákazníka. *Posmešný úsmev sa jej ešte rozšíril.* (Shae)Bude nenápadnejšie keď za mnou bude chodiť on než aby si za mnou chodila ty. Spoločne by sme sa mali všetci traja stretávať len v nevyhnutných situáciách. Prídeš za mnou vždy na konci týždňa pred svitaním. Budeš u mňa aspoň pol hodinu aby to nebolo podozrivé, vymeníme si informácie - a potom odídeš. *Jej plán dával zmysel hoci sa jej samej priečila predstava, že by sa s ním mala vídať pravidelne. Pre Riel sa však bola ochotná obetovať. Auri sa ten plán pozdával tiež a tak len prikývla a pozrela sa na Radagona.* Súhlasíš s tým? *Opýtala sa ho so záujmom.*

Radagon: *Na její opatrnost nijak nereagoval. Bral už jako zbytečné neustále reagovat na Shae, ať už jen pomocí nějakých grimas. Chtěl se ušetřit vrásek co nejdéle to jen půjde. Nakonec z ní ale vypadlo něco doopravdy chytrého a tak jí přece jen věnoval souhlasný pokyv hlavou. Stejně jako Auriel pak čekal nějaké navázání od Shae, když už to celé takhle načala. Doufal, že má nějaké řešení. Které teda nakonec i měla a Radagonovi nezbývalo, než jen na sucho polknout a zatvářit se trochu nešťastně. Měla pravdu, ale představa, že by se s ní měl vídat pravidelně ho bolela ještě víc, než ty 2 roky tam dole. Bohužel ale rozuměl tomu, proč to tak muselo být a tak jen s povzdychem souhlasil.* Aktuálně asi nic lepšího nevymyslíme. *Pak se podíval na Shae a věnoval jí falešný úsměv a trochu popichující poznámku.* Věřím, že budu v dobrých rukou. *A kdo ví, třeba to povede k nějakému prohloubení jejich vztahu a možná se i usmíří. I když se nad touhle myšlenkou byl nucen Radagon v duchu zasmát, protože si nemyslel, že to je možné. Nakonec, když měli tohle všechno vymyšlené, bylo potřeba, aby to tak nějak začali praktikovat a tak se museli rozdělit. Auriel a Shae opustili jeho "komnaty" a on se vydal opět spát, aby si trochu odpočal. Necítil se už úplně nejhůř a tak hned, jak vstal a byl plný energie, tak se rozhodl začít cvičit s vlastní vahou, aby se jeho tělo co nejdříve vrátilo do formy, kterou měl předtím, ne-li ještě lepší. Bude to přeci jen potřebovat.*