Hostinec

*Opätovala mu úsmev, zaľúbený pohľad - bola majstrovská herečka. Keď sa jej opýtal kde žije - v jej mysli sa zrodil nekalý nápad.* (Denna) Žijem v dome ktorý predtým patril Naiyirin.. tej mojej - akoby matke. *Vysvetlila a na moment nahodila hanblivý až zdráhavý úsmev.* (Denna)Bolo by trúfalé ... ak by som ti ponúkla spoločné bývanie? *Opýtala sa ho tichým hlasom.* Chcela by som .. aby sme boli spolu, aby sme mali čas sa spoznať - a po tom všetkom čím si si prešiel aby si ma našiel, mi nepríde správne nechať ťa ísť. Teda .. chcem povedať, že ak by si chcel - môžeš zostať žiť u mňa. *Ponúkla mu a v očiach jej bolo vidieť, že dychtí po kladnej odpovedi.* (Denna) Aspoň.. sa nebudem v tom dome cítiť bez Naiyirin tak sama. *Vysvetlila a samozrejme nemala v pláne doviesť ho pred dvere domu kde žila skutočná Auriel. Niee... plánovala ho vziať do svojho domu kde žila s Kvothem, jej bratom. V mysli jej opäť začali víriť zvrhlé myšlienky... chcela si ukradnúť viac než jeho prvé bozky. Och akú len skvelú zákazku to prijala. Nie len, že sa môže hrať s takto rozkošným a pekným šľachticom - ešte za to dostáva kráľovsky zaplatené od Thorna.*

Rozumím. *Sice mu řekla kde, jen mu neřekla vlastně kde to je ale je mu blbé z ní ještě tahat aby mu popsala kde takový dům najde, však případně se může zeptat xXXXXXXX kde by to mohl najít. Auriel (Denna) mu pak vyrazí dech, jemu to určitě přijde vhod.. stále nemá vlastní střechu nad hlavou a kromě toho, moct žít s Auriel pod jednou střechou může jen pomoct v utužování jejich vztahu a postupnému sbližování. Samael ji nejdřív neodpoví a jen ji obejme, takovým pevným hřejivým romantickým způsobem objetí a nasaje její vůni -> ne že by ji očuchával jako pes ale určitě víš jak to je myšleno.* Samozřejmě s tebou budu bydlet pod jednou střechou.. velice rád. *Po krátké chvilce ji pustí a zase se od ní odtáhne. Kdyby jen tušil kam ho má v plánu zavést a co ji přichází na mysl.. nemá ani tušení co ho čeká a co pro něj mají sadističtí bohové nachystané. Nyní je plný štěstí a nemá ani jak tušit že je ve lži.* Budu tam s tebou rád.. nic by mi neudělalo větší radost.

*Nechala sa objať - ba čo viac, pritúlila sa ku nemu najlepšie ako vedela. Cítila ako sa nadýchol vône jej vlasov keď ju pri sebe takto držal a na perách sa jej pri tom objavil temný a trošku zákerný úsmev.. ten však vidieť nemohol. Denna len horko ťažko potláčala víťazoslávny úškrn. Dnes to šlo neskutočne dobre - tak dobre, že sa jej tomu až nechcelo veriť. Samael ju bavil - až sa na moment pohrávala s myšlienkou, že by si ho nechala. Tak či tak - teraz bol čas konať. Samael toho už dosť vypil a tak jeho orientácia po meste nebude tak dobrá - ideálna chvíľa vziať ho a odísť s ním preč.* (Denna)V tom prípade... poď. Noc býva nebezpečná.. mali by sme sa dostať ku mne domov čo najskôr. *Ako to povedala, zliezla z postele a sladko sa usmiala.* (Denna) Alebo mám povedať.. ku nám domov? *Očarujúco sa usmiala a vzala ho za obe ruky. Ak by súhlasil s okamžitým presunom ku nej domov - nasadila by si plášť, nasadila kapucňu a pobrala by sa ku východu. Plánovala odísť zadným vchodom, nech sa už s Bertom nestretnú.*

*Denna to má dneska opravdu jednoduché, díky tomu že jejím cílem je Samael se jí to ulehčilo.. opravdu moc. Je lehkým cílem, který ještě úplně Desperos nezná a kromě toho.. by ho ani ve snu nenapadlo že by někdo dokázal tak dokonale napodobit vzhled někoho jiného, navíc Denna si nacvičila i chování, které je více než důvěryvhodné a tak je to pro ní jednoduchý úkol v kombinaci s dokonalou přípravou a Samael ji na to skočil i s návnadou a už dávno je v její hrsti.* Chceš jít? *První okamžiky to vypadá trochu překvapeně a možná i zklamaně ale ono mu to už úplně nejlépe nemyslí po tom alkoholu a tak to chvilku trvá než si dá dohromady souvislosti a fakty.* Jaj, jasně.. noc může být nebezpečná.. tak asi můžeme vyrazit. *Postaví se na nohy a konečky prstů se na okamžik přidrží nočního stolku u postele aby si pomohl udržet rovnováhu, nejspíš by ji udržel i bez toho ale byl to takový reflex a jistota.* Tak.. jdeme domů. *Ten její sladký úsměv.. je tak nádherný že by ho dokázal odzbrojit za jakékoliv situace a společně s Dennou vyrazí zadním vchodem do ulic Desperu.. je z ní tak unešený a nemyslí skoro na nic jiného že úplně zapomene na Jarvise, kterému by měl poděkovat a rozloučit se s ním a tak se nechá vést.. je pouze na Denně kam ho nakonec zavleče.*

*Prikývla keď sa jej trochu rozpačito opýtal či chce hneď odísť. Potom sa postavil a jej bystrím očiam neušlo ako sa podvedome pridržal stolíka. Usmiala sa na neho, vzala ho za ruku a viedla ho chodbou ku zadnému východu. Keď bola ku nemu otočená chrbtom - na perách sa jej na moment usadil temný úsmev. Ako ho viedla domov, zvažovala ako si ho ku sebe ešte viac pripúta a uvažovala nad tým na čo všetko ho môže zmanipulovať.* "(Denna)Môžem mu nahovoriť, že Auriel ukradla moju podobu a vydáva sa za mňa.. mohla by som ho presvedčiť aby ju šiel zabiť, aby sa jej šiel v našom mene pomstiť. Alebo aby ju uniesol..." *Dumala a pri tom kráčala temnými uličkami smerom ku svojmu sídlu, ktoré bolo na pomery Desperosu pomerne veľké a honosné. Ako by aj nie - Jasmine jej dala dobrý základ a vďaka svojim schopnostiam nadobudla nemalý majetok.* (Denna) Už tam skoro budeme. *Zašomrala smerom ku Samaelovi a nenápadne sa ku nemu pritisla bližšie. Viedla ho kľukatými uličkami a úmyselne sa s ním trošku motala po okolí aby ho trochu zmiatla. Až po nejakom čase dorazili ku nejakým dverám, vytiahla z vrecka kovový kľúč a odomkla ich. Vtiahla Samaela do vnútra s tichým chichotom a hneď tie dvere za nimi zamkla.*(Denna)Bývam na hornom poschodí - dole je jedna izba ale prenajímam ju aby som si aspoň trošku zarobila. Budeme sa musieť teda podeliť o moje komnaty, snáď ti to nebude vadiť. *Zapriadla a zase klamala, zase hrala svoju hru. Dole býval jej brat a rozhodne Samaela neplánovala zaviesť do jej tajných komnát ktoré v dome má a ktoré sú plné jej tajomstiev. Nie - plánovala ho vziať len do svojej veľkej spálne* (Denna) Poď za mnou a pozor na schody. *Zašepkala a potiahla ho jemne aby kráčal za ňou. Odniekadiaľ vzala svietnik, zapálila ho a viedla ho do druhého poschodia. Napokon otvorila dvere začala v miestnosti zapaľovať svietniky. Samael mohol vidieť veľkú miestnosť, v jednom kúte stála za dreveným oddelovákom kamenná vaňa, ktorá bola do polky napustená mútne bielou vodou na ktorej plávali červené lupene ruží, miestnosti dominovala posteľ, ktorá bola pomerne veľká a látka na nej pôsobila luxusne. Inak tu boli nejaké skrine, kozmetický stolík, zrkadlá.. knižnica s knihami.* (Denna)Urob si pohodlie, prosím. *Usmiala sa na neho ponad rameno a ukázala na honosnú pohovku neďaleko postele pred ktorou stál drahý, lakovaný stolík.* (Denna) Nie si ešte smädný? *Opýtala sa ho a vyzliekla si plášť, ktorý prevesila cez ramienko vešiaka a vložila ho do vnútra veľkej skrine.*

*Jemu se hlavou točí úplně jiné myšlenky než Denně, ty jeho jsou daleko pozitivnější, přemýšlí nad budoucností a nad tím že žít zde v Desperosu by nemuselo být tak zlé, pokud by tu mohl žít pod jednou střechou s Auriel jako šťastný pár. Aspoň doufá že z nich bude pár ale dle těch náznaků, které mohl vypozorovat.. to nebude takový problém. Když se dostanou k jejímu sídlu, Samael je jak opařený horkou vodou, čekal že Auriel nebude žít v nějaké žumpě ale i tak.. tohle je úplně na jiné úrovni než byla jeho očekávání.* „By mě zajímalo čím si na tohle vydělala.“ *Samozřjemě ho logicky napadlo právě tohle, Desperos je známý tím že šlechtická krev zde nic neznamená a že poctivostí to tu člověk moc daleko nedotáhne.. pokud není jeho cílem blízká smrt ale riskování může mít úplně stejný výsledek. Nejde mu to prostě na rozum ale moc dlouho nad tím zase nepřemýšlí. Problém je ovšem v tom že nemá tušení kde se vlastně nacházejí, tuhle část Desperosu nezná a nepamatuje si kudy ho sem Auriel vedle a tak je úplně ztracený a i kdyby se stal zázral a zjistil co se tu děje, nemohl by utéct.. nevěděl by kudy a i kdyby utekl.. už by se nevrátil.. nedokázal by to tu najít.* Tohle.. je nádherné. *Dostane ze sebe, zatímco co civí na dané sídlo, samozřejmě byl zvyklej i na lepší luxus ale za poslední roky na taková místa nemohl narazit a to překvapení že to je i zde.. to nepomáhá.* Podělit se o komnaty.. jistě, pokud ti to nebude vadit.. já.. budu.. rád. *To poslední, už pověděl.. trochu stydlivě. Malé rozpaky ho přecijen přepadnnou.. i přes úroveň alkoholu v jeho oběhu. Poslušně v těsné blízkosti Auriel vstoupí do sídla a následuje ji.. uvnitř si to samozřejmě prohlíží aby mohl celý ten zážitek řádně vstřebat. Když se ocitne v jejich a nyní i v jejich komnatách prohlíží si to tu a je to přesně takové jaké by to očekával od momentu co viděl to sídlo.* Tohle bude něco jiného.. než spát na ulici nebo na slámě mezi zvířaty. *Svěří se a nevědomky prozradí jak se mu zde zatím vedlo ale vzhledem k tomu že je v Desperosu krátce se dalo čekat že spal na podobných místech. Zamíří si to k posteli, nejdříve se na ní opatrně posadí.. hezky z levého boku a sedí na okraji.. testuje jak moc pohodlná bude ale pak padne a lehne si zády na tu postel, zatímco se jeho nohy dotýkají podlahy.* Ah žízeň? Pokud mi můžeš něco nabídnout.. neodmítnu.

*Jej dom nebola žiadna honosná vila ani malý zámok, vlastne z ulice nevyzeral nejako neobyčajne čím by mohol lákať zlodejov, no z vnútra bol rozhodne priestranejší než by sa čakalo. V minulosti to boli dva domy, ktoré Denna s Kvothem prerobili a urobili z neho jeden veľký. Keď Samael znel tak udivene, prinútilo ju to pripomenúť mu, akým spôsobom svoj nový domov získala .. teda samozrejme skutočná Auriel nežila ani z polovice v tak luxusnom dome, no to bolo vedľajšie.* (Denna)Ach áno, je to krásne.. Naiyirin mi nikdy nepovedala ako presne sa ku takémuto domu dostala, no rozhodne som mala šťastie, že si ma vzala pod svoje ochranné krídla a dožičila mi takýto luxus. *Zašomrala a z časti pri tom myslela na Jasmine, jej vlastnú adoptívnu matku... ako to tak rozprávala napadlo jej, že vlastne má s Auriel možno spoločných viac vecí než len vkus na mužov. Len čo vošli do izby a Denna za nimi zavrela dvere, musela sa trošku potmehúdsky uškrnúť pri pohľade na Samaela rozhliadajúceho sa po jej spálni. Obzvlášť keď zamieril ku posteli namiesto ku pohovke kde ho poslala si sadnúť.* "(Denna)Ale čo.. ale čo...pozrime že na neho." *Pomyslela si pobavene, no už ovládla svoj výraz a teda sa len hanblivo usmievala. Keď vrvael o tom, že spal na ulici a medzi zvieratami - mala ho chuť nejakým spôsobom zo svojich čistých jemných prikrývok dostať.* (Denna)Ach to znie hrozne.. určite si si musel prejsť strašnými vecami. *Ako to povedala vykročila smerom ku nemu ladným krokom, no jej pohyby boli zvodnejšie než predtým - skutočná Auriel takto nechodila, no to on nemohol vedieť.* Môžem ti ponúknuť nie len to. *Zapriadla a rukou ukázala na vaňu napustenú vodou a voňavými olejčekmi, ktorá stála v rohu miestnosti.* (Denna)Chcem aby si sa tu cítil príjemne, prosím nehanbi sa... donesiem ti nejaké čisté oblečenie čo tu mala Naiyirin po jej mužovi a aj víno a trochu teplej vody. Tá čo tam je bude už len vlažná. *Ako to povedala - otočila sa na odchod a stratila sa v dome aby zohnala všetko to o čom hovorila.*

*Úplně by zapomněl že Auriel vlastně žila s Naiyirin o kterou přišla, takže zase by se měl krotit a chápet že ohledně tohoto místa ji bude místy přemáhat smutek. Když se pak dostane do její postele, ještě že si neuvědomí že se přeslechl a tak trochu si spletl pohovku s potelí (nebo spíš já neumím číst) ale řekněme že za to může alkohol, kvůli kterému slyší něco jiného než bylo ve skutečnosti vyřčeno.* To ano ale když mělo dojít na naše setkání, vzal jsem vše co jsem dokázal za tu dobu našetřit abych.. no abych se dal trochu dokopy a nevypadal jako žebrák.. a abych tan nepáchnul. *Něco si vydělal prací, něco žebráním ale tak hlavně že si nějaké peníze dokázal obstarat a taky.. důležité je že v její posteli jako úplné špinavé prase.. nějakou koupel si před jejichz setkáním opravdu dokázal zařídit. I když je pravda že to nebylo zase dokonalé, ono zase tyhle koupele lidí s takovým pokojem je trochu na jiné úrovni a v jiném pohodlí než co si může dovolit nějaký farmář (například). Ono mu rychle dojde že ležet ji v posteli není asi nejlpeíš nápad a tak se rychle zvedne, ještě aby ji ten krásný potah nějak zašpinil.. to by mu chybělo. Získat si okamžitě záporné body.* Dobře.. budu rád. *Auriel pak zmizí aby vše sehnala a jemu nezbývá nic jiného než trpělivě vyčkat na její návrat aby si mohl počkat na tu teplou vodu aby nelezl do vlažné vody a pak si opravdu pošlušně vleze do vany, poté co ze sebe svlékne ty špinavé hadry v očekávání že Auriel se určitě poslušně bude dívat jiným směrem dokud si nevleze do vody!*

*Denna sa na Samaela sladko usmiala - z jej výrazu sršala čistá úprimnosť a neha, ktorú vedela tak nádherne predstierať, že by ju neodhalil možno ani Kvothe - aj keď, ktovie.. niekedy sa zdalo, že jediný človek na svete, ktorý dokáže bez námahy odhaliť jej lži a pretvárky je práve jej brat.* (Denna)Nevadilo by mi aj keby si za mnou prišiel celý od blata, no .. tvoja snaha značí veľa o tvojej výchove a ešte viac o tom čo pre teba stretnutie so mnou znamenalo. *Usmiala, rýchlo však skoro bojazlivo sklonila hlavu - samozrejme chcela pôsobiť, že takéto prejavovanie citov, náklonnosti a celkovo tieto sladké rečičky nie sú pre ňu bežná vec. Potom sa teda stratila dome a kým obstarávala teplú vodu - prišiel za ňou do kuchyne jej brat a zmätene začal gestikulovať rukami. Videl a počul ich keď vošli do domu a poriadne ho to rozhodilo. Chcel od nej vysvetlenie čo robí Samael v ich dome. Vedel o zákazke ktorú jeho sestra prijala, no toto nebolo v pláne. Denna sa nechala trošičku uniesť a svoj plán mierne poupravila. Bavil ju, chcela sa s ním túto hru hrať čo najdlhšie a nechcela aby za ten čas čo by s ním nebola náhodou nenatrafil na skutočnú Auriel vo chvíli kedy by to pre ňu nebolo vhodné. Denna sa otočila na svojho Brata, chytila mu tvár do dlaní a nežne ho pobozkala na čelo. Pri tom si samozrejme predĺžila nohy pretože inak by to nedokázala - bol o dosť vyšší než drobná Auriel. Keď sa odtiahla v ich tajnej znakovej reči - posunkami rúk mu vysvetlila na rýchlo svoj plán a samozrejme ho požiadala o to aby sa najlepšie vôbec neukazoval. Kvothemu sa to samozrejme nepáčilo - toto bol aj jeho dom a jeho sestra chcela aby sa v ňom choval ako hosť, alebo najlepšie - aby sa tváril, že to ani nie je. Zamražil sa a nadurdene si založil ruky na hrudi a Denna si zatiaľ vrátila výšku Auriel za ktorú sa vydávala. Vzala do jednej ruky džbán vína a voľnou rukou gestom s malíčkom zakrúžila medzi ich hruďami čo bolo ich gesto, ktoré znamenalo, že je to v poriadku, že sa nemá báť a že mu sľubuje, že vie čo robí. Potom vzala nádobu plnú vriacej vody, žmurkla na Kvotheho a pobrala sa do poschodia zatiaľ čo jej brat sa šiel zamknúť do svojej izby. Keď Denna vošla do jej izby - sprvu si nevšimla, že Samael je už nahý za dreveným predeľovákom pri vani. Položila na zem horúcu - skoro žeravú nádobu a džbán vína položila na neďaleký stolík ku čistým čašám, ktoré tam už stáli.* (Denna) Dúfam, že máš rad poriadne horúcu kúpeľ. *Zaštebotala a chopila sa nádoby s horúcou vodou ktorú niesla ku vani. V tom si všimla Samaela a prekvapením sa skoro obliala.. zahanbene sklopila oči - presne niečo také by sa od nej očakávalo a nechala aby jej líčka nabrali ružový odtieň príhodný ku tejto situácii. Potom vyliala polku horúcej vody do vane - až sa z nej valila para a prikrila nádobu viečkom aby držala horúcu teplotu vody v nej ak by bolo nutné ešte neskôr vodu doliať.* (Denna) Kúpeľ je pripravená .. prosím skús či ti teplota vyhovuje. *Ako to povedala - otočila sa chrbtom ku vani aj ku Samaelovi ako správna ctnostná dáma a čakala kým si vlezie do vnútra vane ktorá bola pomerne veľká - teda dvaja by sa v nej asi trochu tlačili ale nebolo by to nepohodlné a rozhodne Dennu napadlo, že by si tam ku nemu rada vliezla tiež.*

Znamenalo to pro mě úplně všechno.. na ničem jiném nezáleželo. *Svěří se ještě předtím než Auriel odejde shánět teplou vodu pro jeho koupel a Samael, ten mezitím trpělivě vyčkává na místě a pak se pomalu šel svléknout aby se zbavil těch špinavých hadrů, pak stačilo jen vyčkat na vodu. Běžně by něco takového asi neudělal a nejdřívě by počkal na vodu a na to až bude mít jistotu že Auriel bude vědět že je tam zrovna diskrétní zóna ale kvlůi alkoholu nad důsledky svého jednání nepřemýšlí a tak ho dost překvapí když mu tam Auriel napochoduje a ještě se k ní k tomu překvapení otočí hezky čelem a poskytne ji řádný výhled na jeho.. ne zrovna špatné tělo ale i na jeho pár jizev, na pravém boku je vidět jeho jizva od šípu a na zádech jizva po zranění od čepele (meče). Zda si všimne zrovna něčeho takového je dle Samaela ale nepravděpodobné, jak ji uvidí tak se samozřejmě prudce otočí aby k ní stál zády.. lepší než k ní jako úchylák stát čelem ale i přes ten alkohol, který ale postupně vyprchává ve tvářích zrudně a to hodně!* Uhm.. dobře. *Rychle si vleze do vody a rovnou spokojeně vydechne.. ta voda je tak úžasná.. roky, jsou to roky kdy si mohl dopřát něco takového. Je jasné že bude spokojeně oddechovat a dá jasně najevo jak příjemné to je.* Voda je.. úžasná.

*Keď Samael súhlasil a vošiel do vody. Denna sa pobrala ku svojej skrini. Nemohol na ňu vidieť nakoľko vaňa bola za drevenou zástenou. Prezliekla sa do nočnej košele a kým Samael spokojne oddychoval vo vode prichystala mu nejaké Kvotheho čisté oblečenie a naliala do čaše víno. Pomalým krokom sa potichučky blížila ku vani.* (Denna)To som rada. *Zapriadla a položila neďaleko od vane na stolík oblečenie a aj uterák potom načiahla ruku a podala mu čašu vína so sladkým úsmevom.. Voda vo vani bola kalne biela zo všetkých emulzií ktoré Denna používala takže mohla stáť pri ňom celkom blízko a pri tom ho neuvádzať do rozpakov tým, že by ho okukovala. Potom vzala handru napustenú voňavou esenciou a vyhrnula si rukáv na jednej ruke.* (Denna)Chcem aby si sa tu cítil príjemne. *Ako to povedala kľakla si vedľa neho a namočila handru do teplej vody - ak by ju nezastavil, začala by mu ňou jemne prechádzať po ruke, ramene a hrudi a pri tom sa mu dívala oddane do očí.* (Denna)Prosím, povedz mi ak by si niečo potreboval.. spravím pre teba všetko. Zaslúžiš si všetko. *Jej hlas bol tichý ako jemný vánok, pohľad uhrančivý - vedela presne kedy má pohnuť rukou, kedy má pritlačiť a kedy si zľahka zahryznúť do pery aby v ňom vyvolala to čo chcela.*

*To bude pro Samaela překvapení až Auriel uvidí v té nádherné noční košilce, až se mu lejtka budou zapalovat. V klidu si užíval svou koupel aniž by tušil co Auriel zrovna dělá. Jen se k ní otočí pak otočí když zaslechne její hlas a ona mu tam pak někam položí to oblečení a i víno, které si vezme, zatímco ji opětuje podobný úsměv.* Děkuju. *Aby řekl pravdu je to pro něj takové, nezvyklé mít tak blízko ženu, zatímco je ve vaně ale tohle nic není.. nic co by nějak hrotil. Šok přijde v moment kdy si klekne a začne ho normálně umývat. Od služebných na to nějak byl zvyklej ale ty většinou nebral jako ženy ale jako.. prostě služebné.. u nich se nikdy v rozpaku cítit nemusel ale Auriel? Tohle je sakra něco jiného až je z toho v šoku jak kdyby ho oprařila vařící vodou.* Uhm.. Dobře. *Víc toho ze sebe v reakci na její slova a jednání nedostane a tak do sebe obrátí celý pohár toho vína na posílení. Je jasné že je úplně ale sakra úplně rudej ale v jeden okamžik.. se natáhne po jejím zápěstí aby jej chytl a druhou rukou.. si vzal ten hadr.* Jááá.. děkuju ale myslím že to už zvládnu. *Tohle je na něj prostě moc, Auriel v něm vyvoala pocit z kterého zrudl tak že víc to už nejde ale ta teplá voda by to mohla maskovat. Ona ho prostě vzrušila.. ty její doteky.* Jáá.. děkuju moc ale vážně to zvládnu sám. *Samozřejmě že to nemůže přiznat ale ještě že tu má vodu, která je jeho aktuálním.. ochráncem.*

*Dena si užívala Samaelove rozpaky, jeho oddaný výraz a aj vzrušenie, ktoré v ňom vedela vyvolať svojou hrou na nevinnú úslužnú šľachtičnú. Bolo to priam opojné - možnosť dotýkať sa ho pod takto ušľachtilou zámienkou akou bola pomoc s kúpeľov. Žiaľ ešte v sebe nemal dosť vína na to aby ju nechal ho ešte trošku podráždiť a teda jej plán, že by mohla pokračovať rukou nižšie a stratiť sa ňou pod vodnou hladinou bol preč vo chvíli kedy si od nej vzal handru. Avšak z jeho reakcie usúdila, že v ňom vyvolala ten typ vzrušenia čo chcela a teda sa na neho sladko usmiala.* (Denna)V poriadku, dolejem ti ešte víno. *Pošepla a postavila sa kráčala pomaly, ladne a zvodne - dala mu priestor obzrieť si jej pevný zadoček, ktorý jemná látka jej nočnej košele odhaľovala tak akurát - ešte tam nechávala dosť mužskej fantázii, no zároveň mu to dávalo jasnú predstavu toho čo sa pod šatami ukrýva. Potom vzala čašu a vrátila sa ku vani kde mu mala v pláne naliať ešte naliať ak by ju nechal.*

*Její plán zaplout svou rukou s hadrem pod vodní hladinu trochu níž byl zmařen.. naštěstí pro Samaela. Tedy záleží na úhlu pohledu, ono nejspíš kdyby tak věděl co Auriel plánovala tak by se profackoval za to jaký je debil a nejraději by vrátil čas ale nic takového není možné a tak oustrouhal a může se v klidu a spokojeně umýt sám, cítí se tak aspoň více komforntě.. ne že by mu to bylo nepříjemné když ho umývala Auriel ale vyvolávalo to v něm až příliš příjemné pocity.* Ah.. děkuji. *Ani ho nenapadá že by měl s vínem zpomalit, když má pak na dohled její pozadá.. div z té vany nevypadne jak se z ní vykládní aby viděl z co nejlepšího úhlu. Rychle se pak vrátí do normální pozice a radši pokračuje ve svém umývání, nicméně nemůže ten přenádherný pohled dostat z hlavy a tak to jeho vzrušení rozhodně nepomáhá a pak přijde jistý problém.. musí tedy počkat na Auriel až se vrátí s vínem, ze kterého se rychle napije aby si dodal trochu odvahy.* Uhm.. mohl bych tě požádat.. pomůžeš mi umýt záda? Nevidím tam a hlavně tam nedosáhnu. *Když tu otázku položí radši rychle dopije pohár toho vína a nechá su dolít rovnou další.. to víno je jeho dnešním zachráncem ale postupně se to vypivé víno začíná v jeho těle hromadit aniž by si toho všímal a dostává se přesně do toho bodu, kdy je opilej dost na to aby to posunulo jeho zábrany dostatečně ale hlavně aby jeho nálada.. byla suprová a on se cítil strašně uvolněně ale není to zase tak moc aby se dalo říct že je nalitej jak dělo.*

*Keď mu doliala víno a on ho do seba kopol - v duchu sa temne pousmiala. Navonok sa však usmievala veľmi nevinne a keď sa jej opýtal či by mu mohla umyť chrbát zľahka si zahryzla do spodnej pery a doliala mu víno do prázdnej čaše.* (Denna) Ach iste. *Zažmurkala a džbán s vínom odložila bokom. Potom si opäť kľakla ku vani no viac za neho a vyhrnula si aj druhý rukáv jej nočnej košele. Následne si od Samaela vzala handru a namočila ju do vane. Handrou potom prešla zozadu po jeho lopatke zatiaľ čo do ruky v ktorej handru nemala nabrala trochu vody a z dlane trošku teplej vody vyliala na jeho rameno.. potom ho začala prstami mierne masírovať a handrou vkĺzla pod vodnú hladinu kde najprv krúživými pohybmi prechádzala len po jeho chrbte, no potom prešla aj ku jeho bokom a voľnou rukou ho stále jemne oblievala teplou vodou a masírovala.* (Denna)Ja-ešte nikdy som nikoho neumývala.. robím to dobre? Je to príjemné? *Opýtala sa ho nevinným hláskom neďaleko jeho ucha a musela sa brzdiť aby ho rukou s handrou neobjala a nezačala ho umývať aj spredu.* "(Denna)Ach aby čert vzal tú puritánsku princezničku." *Pomyslela si keď ju dotyk jeho mladého, pevného tela vzrušil, prinútila sa však zmeniť tému, prinútila sa ignorovať jeho vzrušenie a slušne sa držala len pri masírovaní a umývaní jeho chrbta.* (Denna) Z čoho máš tú jazvu? *Opýtala sa ho a zľahka po nej prešla končekmi prstov. Tento krát záujem ani zvedavosť nepredstierala.*

*Celkem si oddechne když Auriel souhlasí s tím že mu pomůže umýt záda, trochu se bál že by se snad mohla naštvat když ji zarazil v tom umývání ale naštěstí souhlasí a tak nad tím není potřeba zybtečně přemýšlet. Aby ji pomohl tak se přestane opírat o vnitřní hranu vany a prostě tam sedí někde v prostředku aby mu Auriel pohodlně dosáhla na záda, která mu může umývat. Když začne a ještě ho k tomu začne masírovat.. uvolní se úplně a zavře oči, je to tak příjemné že se tomu úplně oddá. Všem těm pocitům, té hebké pokožky jejích rukou co se ho dotýkají a vyloženě si to užívá plnými doušky a sem tam si během toho upije ze svého poháru s vínem.* Není to dobré.. je to vyloženě úžasné. *Vůbec nepřehání, myslí to naprosto upřímně.* „Věděl jsem že bude neobyčejná žena ale ty jsi.. daleko překonáváš moje nejšílenější představy.“ *Přesně takové myšlenky právě my.. přesně tohle si říká sám pro sebe ve svém mozku, zatímco si užívá masáž a umývání zad jako takových. Sice ta blízkost když na něj promlouvala.. ho trochu znervozněla ale už ne tak moc, jasný signál toho že už je posílený alkoholem natolik aby měl dost odvahy.* Jizva? *Musí zamyslet kteoru má na mysli a pak si uvědomí že to musí být ta na zádech.* Ah tato.. to jsem byl zrovna na stopě s mou skupinou za příběhem že Auriel by se měla nacházet na jednom místě.. není důležité jaké.. už ani nevím kde. Dopadlo to tak že z toho byla past upírů, kteří.. si z nás chtěli udělat dobytek na krev a při tom boji.. jeden se mi dostal za zády a pěkně mě sekl svým.. myslím že to byl meč? Nejspíš to byl meč a krásně mě sekl přes celá záda. Nemít tak spolehlivou partu a jednoho kdo uměl i něco málo z léčivé magie.. nepřežil bych to. *Není ve smkutku při vzpomínání na své přátelé, spíše naopak.. jen tím sobě a světu připomíná že tu někdo takový existoval.* Škoda že jsem je nakonec všechny ztratil.. každý položil život aby splnil moje přání.

*Trošku lišiacky sa pousmiala keď cítila ako sa poddal jej dotyku. Samozrejme bola lož, že by toto bola pre ňu nejaká novinka, Denna bola v zvádzaní výnimočne dobrá a hoci veľa mužom nedovolila zájsť ďalej než túžili - milostné hrátky jej boli veľmi dobre známe.* "(Denna)Ach mohla by som ťa toho toľko naučiť.. ale nie dnes, to by bolo príliš mimo moju rolu." *Pomyslela si a potom len sem tam vydala súhlasné "hmm" počas toho ako jej rozprával príbeh svojej jazvy. Uvažovala nad Samaelovou urputnosťou, nad jeho odvahou a bola v šoku pri predstave ako ďaleko bol schopný zájsť pre ženu ktorú vlastne ani osobne nepoznal. Iste chápala, že sa poznal s jej matkou, že jej o Auriel toho veľa narozprávali, vedel ako vyzerá z obrazov a tak podobne no aj tak ju to udivovalo. Denna toho za svoj život videla, počula a zažila naozaj veľa - viac než by sa nejakému smrteľníkovi mohlo čo i len snívať, no s takto čistým aktom hrdinstva sa ešte nestretla. Pre ňu žiadny muž toľko nikdy neriskoval.. možno jej sľubovali hory a doly, no aby svoje činy aj preukázali to nie. Denna sa pristihla, že Auriel závidí - nevedela ako to robila, no muži .. pre ňu robili šialené veci a ten zoznam jej nápadníkov nebol rozhodne krátky. Svetlý elf, vojak smrteľník .. ba dokonca aj Shade - vlkolak a zástupca veliteľa Shivernu preukazoval voči tej mladej šľachtičnej náklonnosť! Denna sa zamračila a nespokojne našpúlila pery .. chcela si trošku zo šťastia Auriel privlastniť a preto sa viac pritlačila na vaňu a z čisto ženskej závisti pobozkala zľahka Samaela zboku na krk tesne pri uchu. Bol to letmý božtek, ktorý mal pôsobiť vďačne, oddane a túžobne.* (Denna)Tvoje straty ma mrzia, Samael. Kiežby som mohla tvojich priateľov spoznať a osobne im poďakovať za to, že mi ťa priviedli do života.. že si ma našiel. *Ako to povedala, odložila vlhkú handru a postavila sa aby si sama naliala víno do čaše. Následne ustúpila za drevenú zástenu aby dopriala Samaelovi súkromie na oblečenie sa. Sama pri tom hľadela na svoj odraz do zrkadla a pozorovala Aurieline rysy, jej telo a tvár... a s trpkým pocitom závisti sa napila vína.*

*Když ho Auriel bez varování najednou políbí na straně jeho krku, zaskočí ho to a musí silně zkousnout a i tak mu neuteče takové to decentní spokojené zamručení.* Nic se neděje, už jsou po smrti a to nikdo nezmění.. já mohu kráčet jen kupředu.. s tebou po mém boku.. případně po tvém boku. *Je jasné že nehodlá plnit takový ten faktor silného muže, který má po boku ženu jako dekoraci aby on mohl plnit roli silného muže.. dle jeho slov by klidně byl po jejím boku.. nezáleží mu na tom.. hlavně aby byl s ní. Je ochotný odstrčit stranou i to ješitné mužské ego, které mnoho mužům dělám potíže.. obzlávště pokud jde o vztah. Když pak Auriel zmizí za tou zýstěnou , která mu poskytuje soukromí vyleze z vody.. osuší se a následně se oblékne. Poté vyjde z tohoto koutku aby se ji mohl ukázat v oblečení, které mu dala aby měl co na sebe.* Děkuju moc.. cítím se po dlouhé době jako.. dřív. *Něco tomu sice ještě chybí ale to je pouhý detail, který není nijak důležitý a moc na tom nesejde. Hlavně sám není schopen říct co tomu chybí aby mohl říct že to je naprosto stejný pocit jako dřív.. ve svém hradě, kde si žil spokojený a bezstarostný život.* Co teď? Chceš ještě pokračovat v naší příjemné konverzaci u dalšího vína? Určitě bych se takovému progradu nebránil.

*Jeho slová sa do nej ešte viac zarezávali a pri tom nenávistne prebodávala Aurielinu tvár v odraze zrkadla. Prišlo jej to nefér, že si jedna obyčajná smrteľníčka zaslúžila toľkoto pozornosti. Denna, už dlho závisť necítila a sila s akou ju teraz pohltila ju zaskočila. Preto jej chvíľku trvalo kým sa vrátila do svojej role.. a tak chvíľu len stála otočená ku Samaelovi chrbtom čiže mohla pôsobiť, že je zamyslená alebo tak. Keď sa napokon na Samaela otočila už opäť hrala svoju rolu veľmi presvedčivo.* (Denna)Ach.. to nič nebolo, chcem aby si sa tu cítil príjemne. A uhm obávam sa, že viac vína už neznesiem.. *Zaklamala a položila svoju čašu na stolík.* (Denna)No tebe rada ešte nalejem. *Pousmiala sa a ak by súhlasil, vzala by džbán a ešte by mu trochu červeného dopriala.* (Denna)Nie si unavený? Kedy si sa naposledy dobre vyspal? *Zaujímala sa a súcitne sa na neho pozrela pohľadom plným nehynúcej oddanosti a nehy. Pristúpila ku nemu bližšie a musela uznať, že v tom oblečení vyzerá príťažlivo.* "(Denna)Ach hej, dosť bolo vína, lebo spravím nejakú hlúposť." *Pomyslela si.* (Denna)Zhovárať sa predsa môžeme aj ráno.. máme pre seba v tomto väzení veľa času. *Pripomenula mu a nenápadne kývla hlavou ku posteli.* (Denna)Môžeme sa ešte chvíľu zhovárať tam. *Navrhla mu s nevinným úsmevom a tým ho pozvala ku sebe do postele.*

Ah.. nemusíš pít ale pokud ti to nebude vadit.. ještě bych si trochu vína dal. *Tímto výrokem s Auriel souhlasí s tím že mu ještě ráda něco nalije. Když přijde řeš na únavu, tak si uvědomí že nad ještě nepřemýšlel ale je pravda že už roky se pořádně nevyspal. Když už ta šance byla, stejně vždy myslel na Auriel a občas i pochvyboval o tom že ji nakonec najde, vždy se nakonec vzpamatoval a díky tomu Auriel nakonec i našel a za to je rád.. nebo si aspoň myslí že ji našel (hehe).* Unavený, uznám že jsem se dobře nevyspal roky.. ode dne kdy jsi zmizela a já se tě vydal hledat jsem se řádně nevyspal a teď.. se bojím že když usnu tak se probudím a zjistím že tohle celé byl pouze jeden nádherný sen.. to by mi zlomilo srdce. *V levé ruce přitom drží pohár s vínem, tou pravou se přitom natáhne po její tváři, chce cítit její hebkou pokožku ještě jednou.. při těch slovech se odhodlá ještě pro jeden krátký okamžik. Chce ochutnat její sladké rty a ten překrásný polibek ještě jednou. Pak dopije zbytek toho vína a odloží ho někam na stoleček* Tak asi můžeme do postele.. *Denna si může všimnout že u něj už za ten den nastala změna v tom že ze začátku by asi byl plný rozpaků že si s ní má vézt do postele ale to množství alkoholu co do sebe dnes naházel mu dodalo tolik odvahy že si z toho nic nedělá a nijak mu nepřijde divné.*

*Prikývla a úslužne prikročila ku Samaelovi aby mu ochotne opäť naplnila čašu sladkým vínom, ktoré vedelo veľmi ľahko opantať zmysly. Teda, nie žeby to potrebovala, vedela si omotať okolo prsta koho chcela a nepotrebovala na to ani svoju mágiu. Samaelovi však toto popíjanie prospelo - minimálne pôsobil uvoľnenejšie. Po jeho slovách o tom, že by mu zlomilo srdce ak by sa zobudil a zistil, že sa mu to len zdalo zahrala nežný pohľad a sladko sa usmiala. Dôkazom toho, že ho mala vo svojej moci bolo keď ju pohladil a pobozkal. Zľahka pohla perami naproti tým jeho a trošku si pri tom povzdychla aby mu dala najavo, že sa jej to čo robí páči. Po tom čo odložil čašu vzala ho za voľnú ruku a pomaly s ním vykročila ku posteli. Ach rada by mu dokázala, že nesníva, no dnes nie - dnes na to ešte nebol správny čas.* (Denna)Sľubujem, že sa do rána nerozplyniem. *Hlesla veselým hlasom a keď prišla ku posteli elegantne sa posadila a s úsmevom pri tom nespúšťala pohľad z jeho očí. Ak by si ľahol - ľahla by si pod perinu tiež.*

*Tohle postupné popíjení, které se táhne už kdo ví kolik hodin Samaleovi velice prospívá ale nevím zda to samé bude schopen on sám říct až se z toho vyspí.. na to že se to obejde bez následků je jen minimální. Když mu Auriel slíbí že se mu do dalšího dne nerozplyne udělá mu to radost.. samozřejmě počítá že by se to nestalo i kdyby mu to neřekla ale stejně mu to udělalo radost. Následně se přesunou k posteli, samozřejmě mu na mysl přijdou jakési..nevhodné myšlenky a představy ale to nic není. Nebyl by to chlap kdyby ho to v této situaci ani na krátký oakmžik nenapadlo. Rozhodně se dá říct že si tam lehne, dlouho ale opravdu dlouho neležel v něčem tak.. pohodlném a měkkém ale spát se mu ještě nechce. Leží na boku tak aby k ní byl čelem a mohl se ji dívat do té nádherné tváře.. do těch hlubokých očí.* Děkuju všem bohům.. *Pak na okamžik vezme do ruky pramínek jejich vlasů ale jaksi.. na něj dopadá únava a jemu se pomaloučku zavírají oči až nakonec usne.. pokud se ho Auriel nepokusí udržet v bdělém stavu.*

*Denna sa na Samaela sladko usmievala a keď jej chytil pramienok vlasov - končekmi prstov prešla po spánku a s temným potešením z toho ako jej dnes všetko vyšlo.* (Denna)Len spi, môj udatný rytier. *Zašepkala a s týmito slovami na neho zoslala kúzlo pokojného spánku. Bol to trochu zámer.. nechcela aby sa náhodou bez jej vedomia prebral a vypočul si plány ktoré potrebovala prebrať s jej bratom o poschodie nižšie. Predsa nebolo úplne v pláne aby tu s nimi zostal Samel žiť. Denna sa po zoslaní kúzla postavila z postele a odišla z miestnosti aby so svojim bratom dohodla všetky potrebné zmeny a detaily, ktoré s príchodom Samaela bolo nutné uskutočniť.*

*Vivien za sebou měla vážně ale vážně špatné období. A skutečnost, že dorazila do Desperu, byla pro ní jak pro některé z dalších příchozích vysbovozením. Jen pro ní to bylo absolutní vysvobození zároveň s tím, že přesně sem měla namířeno. Zvládla to, dostala se do Desperu z Morien dřív, než ji našla královská armáda, aby ji přitáhla zpátky a nechali ji popravit. V Desperu byla v bezpečí, minimálně v bezpečí před spravedlností, kterou na ní bylo třeba vykonat. Ale byla opravdu v bezpečí? Pořád tu byl on, který pokud se dozví, co udělala, tak ji může popravit tak jako tak. A pomstít tak blízkou osobu jeho blízké osoby. Jenže ona to musela udělat, bylo to kdo s koho a ona ten souboj vyhrála. Nečekaně, ale vyhrála. Na jednu stranu měla nést následky svého činu, ale na tu druhou měla úkol.... Měla úkol dostat se právě do tohoto města, dostat se za magickou izolaci. A najít ho, ať živého či mrtvho, to nevěděla. Ale měla za úkol ho najít. Skrz několik skupin lapků a jednoho vlkodlaka se probojovala, jako kdyby se o nic nejednalo. Nestihli ji ukrást nic, co měla u sebe. Měla nejspíš štěstí. Nebo snad příliš zkušeností na to, aby se nechala okrást pochybnými existencemi? Od toho činu se cítila silná, kdy se postavila čelem vlastnímu osudu a nakreslila si osud jiný... Nevěděla, zda byl lepší nebo horší, ale byl jiný než ten, pro který žila doposud.
Byla zahalená v tmavě modrém na pohled drahém plášti, který svou barvou připomínal pro pamětníky den, kdy do města přišel králem jmenovaný starosta. I on měl na sobě podobný plášť. Plášť barvy noční oblohy. Plášť, který dával všem bytostem vědět, že osoba, která se pod ním ukrývá, je nějakým způsobem spjata s králem. Měla přes hlavu přehozenou kápi, která skrývala její ženské rysy ve tváři stejně tak jako její dlouhé vlasy. Pod pláštěm nosila volnější kroužkovou zbroj, která skrývala zbytek jejích ženských tvarů. Bylo snadné si ji splést s mužem a to byl také účel.
Chvíli se rozhlížela po náměstí, než se pomalým ale jistým krokem vydala do hostince na náměstí. Kde jinde bylo snazší sehnat informace, které potřebovala, než právě v hostinci. Vešla dovnitř sebevědomým krokem, až většina lokálu ztichla při pohledu na ní. Pod kápí se musela pobaveně usmát a bez nějakého rozhlížení se vydala přímo k baru* Jedno pivo... Mám čím zaplatit, nebojte se *promluvila tichým hlasem, snažila se, aby její hlas zněl víc mužsky. Většinou se ji to povedlo, otázkou bylo, jak dlouho zvládne hrát tu hru. Zatím se ji to dařilo velmi dobře, otázkou bude, zda ji to uvěří i Bert*

Bert Jarvis: *Bert bol zohnutý a hľadal niečo pod barom, keď sa otvorili dvere na jeho krčme a teda nevidel kto to vošiel dnu. Keď si však uvedomil, že vrava hlasov utíchla a jediné čo bolo počuť bol tichý zvuk lutny, na ktorú hral jeho nemý hudobník - vytušil problémy. S povzdychom sa napriamil aby čelil problému, ktorý sa rozhodol narušiť pokoj jeho hostinca. Keď jeho pohľad preletel po tej osobe, ktorá tu tak pútala pozornosť - zarazene zažmurkal. Kráľovské zdobenia, ktoré lemovali jej modrý plášť poznal každý, aj ten najposlednejší sedliak ... Bert sa v duchu zachmúril a v tento moment by bol radšej uvítal, keby to bol nejaký agresívny ork. Bolo to síce tajné a nehlásal to do sveta, no bol jedným z hlavných odporcov Roberta Astória, starostu, ktorého sem dosadil kráľ... A teraz mu tu v krčme smrdí ďalší kráľovský pajác. Podľa hlasu to bol ku všetkému ešte len nejaký mladík pred pubertou, ktorý sa snažil znieť dospelejšie - aspoň tak to Bertovi prišlo. Chvíľu zvažoval, že bude tvrdiť, že mu pivo došlo, no napokon si pomyselne zahryzol do jazyka a prehltol nenávisť, ktorá v ňom prudko vzplanula.*(Bert)Nenalievam deťom.*Hlesol a prinútil sa usmiať.* (Bert) Môžem váženému hosťovi ponúknuť pohár mlieka.. dnes ráno nadojeného. *Navrhol, vzal utierku, ktorú mal prehodenú cez plece a pustil sa do leštenia pohára.* (Bert)Ak si priplatíš, kuchár ti ho zohreje a pridá aj med. *Stále znel "normálne" až priateľsky. A to aj napriek svojej averzii voči kráľovským prisluhovačom. Vedel, že musí hrať svoju rolu, no cielene mu nevykal.*