Skaliska

Před sedmi lety...

*Jasmine byla v tomhle městě snad celou věčnost. Nikdo, kdo se ve městě pohybuje, i když zažil město bez bariéry, vám neodkáže říct, kdy vlastně Jasmine do města přišla. Prostě v něm byla. Neustále. A vždycky byla k dispozici pro děti, kteří se staly sirotky. Nenechala žádné dítě na  holičkách, když se potulovalo samo po městě. Vždycky se ho zeptala, kde má rodiče, a když zjistila, že žádné nemá, bez přemýšlení si ho vzala k sobě do domu. Byl to taky vždycky jeden z mála domů, který zůstal zachovalý a z kterého nikdy nebyly trosky. V domě bylo vždycky dostatek dětí, aby si nepřišly samy a postupně zase si užívaly dětství, jak se patří. Jen místo rodičů měly Jasmine a k tomu další "sourozence". Jasmine zrovna byla u skalisek nedaleko bariéry. Sice tohle místo bylo pro normální smrtelníky velmi nebezpečné, ale ona se nebála. Měla ochranu jedné vlkodlačí smečky. Jistě, mluvila o Kashgarovi, který před lety sám přišel o rodinu a vyrůstal v jejím domě. Když se stal vlkodlakem a dokázal se ovládat natolik, že mohl mezi ostatní rasy, tak za ní sám přišel s tím, že ji ochrání. Tenkrát nebyl ani vůdce žádné smečky, to přišlo později. A od té doby Jasmine věděla, že na ní dohlíží vždycky někdo z jeho smečky. Většinou někdo z jeho "pobočníků". Mnohokrát ji zachránili život*

Denna

*Mali za sebou niečo čo by nemal nikdy zažiť žiadny človek, tobôž nie dieťa. Od narodenia nepoznali iné než kruté zaobchádzanie zo strany svetlých elfov, ktorí robili pokusy už na ich rodičoch. Kruté, neľudské experimenty navždy poznačili duše týchto dvoch detí, ktoré bežali o život tmavým lesom. Malé dievčatko pevne držalo za ruku o niečo vyššieho a o málo staršieho bračeka, obaja sťažka dýchali pri tom ako sa potkýnali na ostrých skalách. Ani si neuvedomili kedy prešli bariérou, až príliš ich mysle omamoval strach o vlastný život. Jej brat nevydal ani hláska len jej rukou naznačil aby na moment spomalila. Denna mu gestom ruky odpovedala, že nemôžu zastaviť. Komunikovať bez slov sa naučili počas toho ako ich držali vo väzení.  Takto si mohli odovzdávať myšlienky bez toho aby sa prezradili. Aj vďaka tomu sa im podarilo ujsť z pevnosti kde ich držali... vďaka ich triku a Denniným schopnostiam kedy na seba zobrala podobu jedného ich väzniteľa a zahrala predstavenie svojho života. Kvothe však už nevládal... zakopol a Denna ho neudržala.. zošuchol sa po skalách a od vyčerpania sa mal problém postaviť. Keď ho zbadala - bez rozmýšľania šla za ním. Srdiečko jej prudko bilo keď ním zatriasla. Slabo sa na ňu usmial a jeho po plecia dlhé, ryšavé vlasy mu padli do tváre. Pokúsila sa mu pomôcť na nohy.. tak ako on mala ryšavé vlasy, síce trochu dlhšie.. jediné čo ich odlišovalo bolo, že Denna mala špicaté uši, zdalo sa, na prvý pohľad, že je svetlá elfka.*

*Jasmine se procházela takřka neohroženě po celém městě. Nikdo si na ní nedovolil vztáhnout ruku, protože v její blízkosti se vždycky pohyboval nějaký vlkodlak a jakoukoli hrozbu by zničil dřív, než by se k Jasmine dostala. Takže Jasmine jakožto smrtelník si užívala výsad skoro jako starosta. Měla takovou vlastní ochranku. Vlastně kdo ví, kdo se pod její maskou skrýval. Nikdo o ní nevěděl nic víc, než že se starala o sirotky. Nikdo o ní nic víc nevěděl a ona to brala jako samozřejmost. Jak se tak procházela ve volné krajině, tak její ochránce, pobočník Kashgara, šel pár metrů za ní. Byla na to už zvyklá, přeci jen byla na území vlkodlaků, takže ochrana jedné ze smečky byla takřka nezbytná. Když v tom její ochránce zpozorněl* (Diego) Madam, myslím, že jsem slyšel někoho ve skalách... *promluvil a chvíli poslouchal* (Diego) Zůstaňte tady, zjistím, kdo tam je *dodal a přeměnil se na vlkodlaka. Bylo to takhle rychlejší a i on se po skalách dokázal v téhle čtyřnohé podobě pohybovat lépe. Netrvalo dlouho a kousek od Denny a Kvotheho přistál na všech čtyřech vlkodlak. Během pár minut se změnil do své podoby smrtelníka* (Diego) Pojďte, pomůžu vám dolů... Nedaleko je žena, která vám jistě pomůže *usmál se na ně, pořád měl trochu ostřejší zuby ze své vlkodlačí podoby a žluté zorničky*

Denna

*Kým Denna kontrolovala Kvotheho zranenia bola tým plne zamestnaná. Nevšimla si žiadny pohyb a preto keď pred nimi zrazu pristál obrovský vlkodlak Denna sa neskutočne zľakla. Nerozplakala sa ani nezačala kričať ako by to asi od dieťaťa človek očakával - to nie. Chvatne vzala do ruky najbližšiu ostrú skalu pripravená bojovať o svoj život a o život svojho milovaného brata. V podstate od narodenia aj tak nepoznala nič iné len krutý boj o prežitie a neľudské zachádzanie. Keď sa však ten veľký pes premenil na človeka a ponúkol im pomoc od šoku otvorila ústa - nikdy im nikto pomocnú ruku neponúkol. Skoro nevedela ako na to reagovať, Kvothe vyzeral, že keby mohol tak by kričal z plného hrdla o pomoc a záporne krútil hlavou keď im tá príšera ponúkla, že ich odvedie do bezpečia za niekým kto sa o nich postará. Denna však zachovala chladnú hlavu, démon, hybrid, monštrum - bolo jej to jedno ak to nebol svetlý elf. Chcela len čo najskôr dostať svojho brata do bezpečia. Ráznym gestom umlčala Kvotheho tiché rozhadzovanie rúk, ktorými dával najavo svoj protest a prijala pomoc od toho muža s ostrými zubami a žltými očami. Nechali sa tým vlkodlakom zaviesť ku žene, ktorá sa skrývala pod tajomnou maskou a držali sa pri tom za ruky. Kvothe vyzeral byť vydesený, Dena sa tvárila vážne a trochu sa mračila. Bola to práve ona čo prehovorila na túto čudnú dvojicu prvá.* Kde to sme? Sme už mimo Merivell? *Opýtala sa zadýchane. Obaja súrodenci mali na sebe množstvo odrenín, podliatina škrabancov - boli bledí a vychudnutí, na sebe mali oblečenie, ktoré vyzeralo ako keby bolo ušité zo špinavej vrecoviny, rozhodne pôsobili zanedbane a bolo nad slnko jasnejšie, že za sebou nemajú práve ružové chvíle spokojného detstva.*

*když Diego dopadl kousek od Denny Kvotheho, všiml si její reakce. Od tak malé dívky čekal spíše právě jednu z těch nejpravděpodobnějších reakcí jako byl křik nebo pláč, ale bylo jasné, že tahle dívenka toho zažila už tolik, aby plakala nebo křičela. A kdo ne, kdo dorazil do Desperu... Diego se chvatně proměnil do své lidské podoby a i přes své špičatější zuby a žluté zorničky se jemně usmál a zvedl ruce ve znamení toho, že jim nechce ublížit. sice byl vlkodlak, ale byl pořád ještě člověk, pořád ho neopustily jeho lidské emoce. Bylo to asi způsobené tím, že své vlkodlačí instinkty už takřka dokonale ovládal podobně jako Kashgar a to byl důvod, proč byl betou smečky. Nabídl jim svou pomoc a čekal, jak se rozhodnou. Předpokládal, že rozhodující slovo bude mít starší chlapec, ale teď nejspíš ani nebyl schopný žádné slovo vyslovit. Nebo byl z něj tak vyděšený, kdo ví. Každopádně rozhodnutí bylo na dívence a tak jim pomohl dostat se k Jasmine. Ta si je prohlížela starostlivě, ačkoli nic z jejího výrazu pod maskou nebylo vidět. Byly vidět jen její oči, které se na ně dívaly vlídně* (Jasmine) Už dávno nejste v Meriwellu, otázkou ale zůstává, jestli jste na lepším místě *promluvila posmutnělým hlasem* (Jasmine) Když půjdete se mnou, ochráním vás před vším, co by na vás tady číhalo... *slíbila jim a sledovala oba dva, přeci jen byli oba v hrozném stavu a ona měla prostě pro tyhle děti slabost a nenechala by je potulovat se po Desperu samotné*

"Všetko je lepšie než Meriwell." *Pomyslela si úzkostlivo pri spomienkach na muky, ktorými si vo svojom väzení prešla ako ona tak jej brat Kvothe. Hoci bola Denna odvážna, od narodenia ju držali pod zámkom a preto netušila ako veľký Meriwell je či ani koľko elfov vo svete žije. Bála sa o svoju aj bratovu bezpečnosť a preto keď jej tá záhadná žena prisľúbila ochranu - s prižmúrenými očami sa pozrela na uši jej spoločníka. Rozhodne jej neevokovali elfské uši a teda pre ňu automaticky pôsobila tá dvojica dôveryhodnejšie. Okrem toho veľmi dobre si uvedomovala, že ak dokázala tá žena v maske ovládať také príšery ako bol tento záhadný muž - Denna si pomyslela, že musí byť veľmi mocná. Pustila na zem kameň, ktorý zaklepkal po dopade na ostatné skaly a chytila za ruku svojho brata pevnejšie.* Pôjdeme s vami. *Odpovedala za nich oboch rozhodným hlasom. Ignorovala vydesený pohľad Kvotheho aj to ako jej trhol rukou dozadu pri snahe odporovať jej rozhodnutiu. No Denna nekonala neuvážene. Boli na úteku, hľadaní ako zločinci - hladní, smädní a neskutočne unavení. Jej brat sa navyše ešte aj zranil. Vedela, že by takto sami ďaleko nezašli. Zatiaľ sa teda rozhodla využiť ponuku tejto ženy a ak by sa to vyvrbilo v ich neprospech - mala tromf v rukáve ktorým by ich skúsila z tejto šlamastiky dostať - dosť podobným spôsobom akým unikli z ich väzenia v Meriwelle.*

*Jasmine trpělivě sledovala Dennu s Kvothem. Bylo od první chvíle jasné, že to rozhodující slovo má mladší dívenka. Nejspíš toho prožili velmi mnoho, ale zase na druhou stranu nebyli první ani poslední. Žel Velké Šestce ale pořád byli oba děti. A Jasmine nikdy neviděla ráda, když si děti prožívali peklo. A že tohle muselo být pořádné peklo vzhledem k tomu, jak se Denna na ní a Diega dívala. Ona si ji taky prohlížela. Vypadal opravdu jak světlá elfka. Bylo snad možné, že ji drželi v zajetí temní elfové a ji se podařilo utéct? Neměla ani nejmenší tušení, že Denna ve skutečnosti je satyr se svou prazvláštní schopností. Ani Diego to nebyl schopen odhalit pomocí svého čichu. Hlavně proto, že do Desperu moc satyrů a natož světlých elfů nezavítalo, takže byli automaticky oběma považováni za světlé elfy* (Jasmine) Dokud budete pod mou ochranou, tak se vám nic nestane *přislíbila jim bez váhání. Musela se pousmát pod maskou nad souhlasem dívenky. Diego byl její věrný společník po většinu jejích cest mimo město. Byla Kashgarovi za jeho ochranu vděčná, přeci jen to všechno zjednodušovalo. Její toulky po okolí, zajišťování jídla pro sirotky a všechno okolo* (Diego) Dobře, zvládneš cestu pěšky nebo tě mám nést? *usmál se přátelsky na Kvotheho, ale s odpovědí se otočil na Dennu. I jemu bylo jasné, kdo tady rozhoduje*

*Denna nepatrne prikývla. Samozrejme, že tejto tajomnej žene ani jej príšere neverila, no prijala ich pomoc v nádeji, že nerobí zlé rozhodnutie. Kvothe jej zovrel dlaň až to zabolelo, otočila sa na neho a výraz jej zmäkol. Voľnou rukou ho pohladila po líčku.* Len mi ver. Postarám sa o to! *Po tom čo ho pohladila, vztýčila malíček, urobila medzi nimi vo vzduchu rukou malý kruh a potom ukazovákom ťukla do jeho hrude a následne do svojej. Mali medzi sebou vlastnú posunkovú reč - týmito gestami mu sľúbila, že sú v tom spolu. Kvothe sa trochu triasol od nervozity a bolesti, no po tomto jej uistení sa trošku uvoľnil a zavrel oči.* Pomôžte prosím môjmu bratovi, zranil si nohu pri páde. *Odvetila mužovi, ktorý bol ešte pred chvíľou zubatou príšerou. Kvothe by nenamietal a ak by sa ku nemu Diego sklonil, vyliezol by mu na chrbát dobrovoľne - bez jedinej námietky.* Žije tu veľa svetlých elfov? *Opýtala sa Denna maskovanej ženy a opäť mala vážny výraz v tvári.* Vraveli ste, že je toto miesto horšie než Meriwell. Prečo? Čo viete o Meriwelle? *Pôsobila bystro, nezvykle bystro.. no ak sa vydali smerom preč zo skalisiek, Denna by kráčala vedľa ženy a toho muža tam kam by ich viedli. Samozrejme pri tom stále kontrolovala jej brata nenápadnými pohľadmi ponad rameno.*

*byla pravda, že Jasmine byla dost tajemná osoba i pro bytosti, které v Desperu trávili už roky času. Ale byla pro ostatní neškodná, minimálně takovým dojmem se jevila, když se starala o sirotky a nezajímala se o nějaké mocenské vztahy mezi jednotlivými skupinami, rasami a tak vůbec. Měla logicky dobré vztahy s Kashgarovou smečkou, což ji ulehčovalo práci. Jasmine sledovala komunikaci Denny s Kvothem a jen se nad tím usmála. Začínalo ji být jasné, že s Kvothem není něco v pořádku, ale zatím neodhalila tu skutečnost, že byl němý. Zatím si nejspíš myslela, že byl jen ten víc stydlivější, který se před cizími neprojevuje a nechával vše řešit svou mladší sestru. Diego si byl vědom tradice, že vlkodlaci byli ochránci světlých elfů v Meriwellu, ale v Desperu nic takového neexistovalo, přesto Diego nabídl svou pomoc. Když s tím děvčátko souhlasilo, nechal Kvotheho, aby mu vylezl na záda a společně se vydali směrem do města* (Jasmine) Pokud vím, zatím tu byla jen jedna světlá elfka, ale nemám úplně přehled o všem... *nad tvrzením, že nemá přehled, se musel Diego zasmát* (Diego) Pokud nemáte přehled vy, paní, tak kdo? *sice byl silnější, nebezpečnější a byl její ochránce, ale choval se vůči ní podřízeně. Kashgar by mu vyprášil kožich, kdyby zjistil, že si na Jasmine cokoli dovolil* (Jasmine) Starám se o své věci, ostatní mě nezajímají z dobrého důvodu *lehce mu odsekla, než se otočila k Denně* (Jasmine) Rozhodně si myslím, že Desperos, město, kde jsme, je horší a nebezpečnější než celý Meriwell. Bohužel Meriwell neznám tak, abych to mohla říct s jistotou, ale pravdou je, že z tohoto místa se už nelze nijak dostat. Snažilo se o to mnoho bytostí, ale kolem města je magická izolace, která to znemožňuje *všimla si, že děvčátko je velmi bystré, tak nemělo cenu před ní něco skrývat. Nabídla ji ochranu a pomoc, o izolaci by se dřív nebo později dozvěděla od kohokoli jiného. Bylo lepší, když se to dozvěděla od ní. Chtěla si tím budovat u ní důvěru. Neměla v plánu ji cokoli tajit*

*Musela si trošku vydýchnuť keď ju Jasmine informovala, že tu veľa svetlých elfov nežije. Nepatrne prikývla a pomohla Kvothemu vysadnúť na chrbát toho Diega. Sledovala ich slovnú výmenu medzi tou príšerou a jeho pani. Jasmine sa ho očividne nebála a Denna mala nutkanie opýtať sa jej či sa vie tiež premeniť tak ako jej spoločník. Ovládla však svoju detskú zvedavosť a namiesto toho pozorne počúvala jej slová. Jasmine ju informovala o tom, že sa opäť ocitla s bratom vo väzení. Denna zaťala zuby a pevne spojila pery - nemohla ujsť preč z tohto miesta čo znamenalo, že ak by ich s bratom prišli hľadať z Meriwellu až sem.. nemohla by sa zachrániť ďalším útekom. Nezostávalo jej teda nič iné než dúfať, že títo ľudia nie sú ako ich väznitelia v Meriwelle. Ak by sa ku nim chovali dobre, možno by ich dokázali ochrániť aj pred svetlými elfami čo na nich s Kvothem robili pokusy.* (Denna)Kto bol schopný niečo také vyčarovať? A prečo to urobil? *Zaujímala sa a snažila sa s nimi udržať krok a popri tom nezakopnúť na ostrých skalách. Bola trošku zadýchaná predsalen oni urobili jeden krok zatiaľ čo ona musela stihnúť urobiť dva - mali dlhšie nohy a teda aj dlhší krok. Hrdlo mala stiahnuté, bola smädná, no nesťažovala sa. Kvothe mlčky držal Diega okolo krku aby nespadol a sledoval zvláštny profil masky, ktorú mala na sebe nasadenú Jasmine.*

*Jasmine si samozřejmě všimla, že si Denna oddechla, když zjistila, že tu moc světlých elfů nežije. Měla na jazyku otázku, proč tak reagovala, ale nechtěla ji zahltit zvídavými otázkami. Na to bude mít tajemná žena prostor, až budou v bezpečí v sirotčinci. Jasmine se neměla důvod Diega bát. Věřila mu stejně tak, jako věřila Kashgarovi. Byli to ale taky jediní dva vlkodlaci, kterým mohla věřit. Nikomu jinému. Díky nim a jejich smečce měla pokoj od upírů a mohla žít svůj život zasvěcený sirotkům poněkud ve větším bezpečí, než kdejaký obyvatel Desperu. Všimla si jejího rozladění, jen si nad tím tiše povzdychla* (Jasmine) Omlouvám se, že pro vás dva nemám lepší zprávy, maličká. Jak se vůbec jmenujete? Mně říkají Jasmine a můj společník, který má na zádech tvého bratra, se jmenuje Diego. Je to vlkodlak, ale neublíží ani jednomu z vás… Pokud vím, tak míváte vlkodlaky za své ochránce, nemám pravdu? *neměla jak vědět, že ani Denna ani Kvothe nejsou světlí elfové, takže pracovala s tím, co viděla před sebou. Neměla ve zvyku lhát o bariéře, to, že neříká úplnou pravdu, byla věc druhá. Žila tu příliš dlouho na to, aby měla jistou představu, co se stalo. Jako ochránkyně sirotků byla pro některé bytosti příliš bezvýznamná, aby si před ní dávali pozor na pusu, takže se dozvídala věci, o kterých neměla vůbec nic vědět. Když se tedy Denna zeptala na bariéru, bylo jen štěstí, že Jasmine měla tu masku, díky které nebylo vidět, jak se tváří. Už dlouho na tuhle otázku neodpovídala. A tak nějak neměla tušení, co vše by mohla a nemohla říct. Všimla si, že Denna za nimi spíš chvílemi utíká, než aby šla, a tak sama zpomalila, čímž donutila zpomalit i Diega, který si toho samozřejmě všiml též. Minimálně zpomalení Jasmine* (Jasmine) Nebyl to rozhodně nikdo hodný obdivu *její hlas zněl velmi zahořkle, měla to tomu dotyčnému za zlé, svým způsobem* (Jasmine) Je v tom mnoho politiky v království, maličká… A jediný, kdo o tom ví něco víc, je jeden ze satyrů *všimla si překvapeného výrazu Diega, v tu chvíli si uvědomila, že řekla příliš příliš mnoho. Odmlčela se, pokračovat by znamenalo prozradit věci, které neměl vědět vůbec nikdo, rozhodně ne někdo jako Jasmine*

*Zmätene ku nej malé ryšavé dievčatko zdvihlo zrak a počúvala jej slová. Chvíľku jej detskej hlavičke trvalo kým jej došlo, že si ju Jasmine mýli s elfským dieťaťom. Samozrejme - odkedy ušli z Meriwellu mala čím ďalej tým menej síl a teda svojimi magickými schopnosťami šetrila aby sa ešte viac nevyčerpala. Musela si tento tromf šetriť - na chvíľu kedy im môže s bratom zachrániť život.* (Denna)Uhm, ja ani môj brat sme ich nemali. *Prehovorila trošku váhavým hlasom ohľadom vlkodlačích ochrancov, no neklamala takže musela znieť dôveryhodne. Nemali dôvod nejakých mať.. s bratom boli satyrovia na ktorých elfský vedci a mágovia robili pokusy - ich vlkodlačí strážcovia ich pri tom držali priklincovaných na stole alebo ich odvádzali do ciel. Kvothe nemal elfské uši tak ako Denna a ani nikdy mať nebude. Jeho dlhé ryšavé vlasy jeho ľudské uši však schovávali - na rozdiel od tých jej špicatých... takže bolo jasné, prečo ich Jasmine oboch považuje za svetlých elfov.* (Denna) Volám sa .. *Zaváhala .. nevedela akým menom sa jej má predstaviť, no napokon sa rozhodla použiť jedno z jej najobľúbenejších, ktoré si vymyslela.* (Denna) Volám sa Denna a môj brat sa volá Kvothe. *Predstavila ich a bola vďačná, že trošku spomalili.. v chôdzi. Vyčerpaním sa už ledva potácala. So zaujatím však počúvala ďalšie slová tejto tajomnej ženy, pri zmienke o satyrovi na moment zadržala dych.* (Denna) Žije tu veľa satyrov? *Opýtala sa jej a zdvihla ku nej spýtavo tvár, chcela sa jej opýtať aj na tú masku, no zatiaľ radšej prezieravo mlčala.*

*z nějakého důvodu si myslela, že každý světlý elf má svého ochránce, přesto ji odpověď Denny nebyla vůbec podezřelá. Třeba někteří světlí mají jen jednoho ochránce pro celou rodinu. Existují vůbec světlí, kteří mají menší nároky nebo prostě jsou chudší? To ji běhalo hlavou, zatímco se Denna snažila zamluvit její otázku na její očividnou podobu se světlými elfy. Možná, kdyby se Diego víc mezi sličnými pohyboval, tak by dokázal po čichu nějak rozlišit světlé od satyrů, ale Diego se pohyboval hlavně po boku Jasmine a v centru města, kam moc sličným nezavítalo. Neměla ani tušení, čím si museli projít, ačkoli nějaké indicie by rozhodně byly. Napadlo ji spíše věznění od temných elfů než naopak. Prostě Denniny uši ji dokonale oklamaly. Když Denna zaváhala nad jménem, nechala ji. Přeci jen byli pro sebe cizinky a sdělovat jméno... Pro Jasmine to nebylo nic divného, ale pokud Dennu s Kvothem někdo honil, tak by se mohli cítit v nebezpečí* (Jasmine) Těší mě, Denno *její hlas zněl vřele, nebyl za tím ani stín nějaké podlosti. K čemu by ji to bylo? Podívala se na Kvotheho na zádech Diega* (Jasmine) Ráda tě poznávám, Kvothe. *věnovala vřelá slova i jejímu bratrovi. Celkově Jasmine občas zněla, jako kdyby přišla z nějaké minulé doby. Když se Denna zeptala, zda zde žije hodně satyrů, tak se musela zamyslet* (Denna) Je tu rozhodně víc satyrů než světlých. Většina z nich se pohybuje v bukovém háji, který se stal takovým útočištěm pro vaší rasu. Jeden ze satyrů, Viggo, žije sám a čas od času se pohybuje i po městě. Je to snad jediný satyr, který s ostatními nechce mít nic společného *odpověděla po pravdě, zatímco pomalejším krokem se dostávali do trosek města. Vlkodlačí území vypadalo místy opravdu katastrofálně, ale když došli na území smrtelníků, tak už se okolí podobalo více městu. Diego byl po celou cestu, co nesl Kvotheho, napnutý, kdyby náhodou hrozilo nějaké nebezpečí. Přeci jen území vlkodlaků neovládala jen jejich smečka. Po nějaké době se dostali k domu, který vypadal takřka neporušený. Když Jasmine otevřela dveře, byly slyšet z patra ostatní děti, jak si hrály. Bylo jich pár, ale bez Jasmine by jistě záhy po ztrátě rodičů zemřeli*

*Kvothe sa trochu mračil, no na Jasminine slová mierne kývol hlavou čo bolo priateľské gesto - na viac sa nezmohol. Denna na moment zaťala zuby keď si na jednej z ostrých skál takmer podvrtla členok.* (Denna)To je zaujímavé. *Odvetila Denna na to, že je v Desperose viac Satyrov než kohokoľvek iného a trochu ju to upokojilo.* (Denna)Viggo, hm? Spravili mu snáď elfovia niečo zlé? *Opýtala sa Jasmine nenápadne, snažiac sa zistiť potencionálnych spojencov keby došlo k tomu najhoršiemu a teda - by ich našli tí ktorým ušli.* (Denna)Teraz nás ale nevediete do .. toho hája, že nie? *Opýtala sa a do hlasu sa jej vkradli obavy.* (Denna)Nerada by som sa pred mojou rasou ukázala v takomto stave. *Dodala rýchlo aby zamaskovala svoju nervozitu a v hlave už uvažovala nad únikovým plánom v prípade, že by ich táto žena a tento vlkolak skutočne plánovali odviesť medzi svetlých, ktorých z celej duše nenávidela za to čo urobili jej a jej bratovi. Pokúšala sa však pôsobiť normálne, vyrovnane. Ak mala Jasmine po svojom boku Vlkolaka.. čo ak bola predsa len tiež svetlá elfka? Denne to v hlave šrotovalo a poriadne v nej začínal stúpať nepokoj.*

(Jasmine) Musíš dávat pozor, maličká *promluvila Jasmine hned, jak si všimla, jak na skalách zaškobrtla. Věnovala by ji starostlivý pohled, kdyby jen to bylo pod tou maskou vidět. Bohužel vyjadřování emocí se vzdala už před velmi dlouhou dobou. Věděla sama moc dobře, že kdyby dokázala jinak než slovy vyjádřit své emoce, bylo by pro ní snazší získat důvěru těch ztracených dušiček, ale to už byl její úděl. Většinou stačilo, když jim někdo poskytl ochranu, když se o ně někdo zajímal, a měla z půlky vyhráno a druhá půlka byla ta, že když už přišli do jejich domu, tak tam byly další děti, se kterými si mohli hrát nebo prostě už jen ten pocit, že se necítili sami a v tomhle hrozném městě měli místo, kde mohly v bezpečí prožít své dětství navzdory vlastní ztrátě* (Jasmine) Viggo je jednoduše prostě jiný, než ostatní satyři a sliční. Nenávidí stejně světlé jako temné. Viggo rozhodně není satyr, se kterým by ses měla přibližovat, Denno *nabádala ji v dobré víře toho, že v ní a v jejím bratrovi viděla světlé elfy. V té době ještě neznala Aneirin, takže ji neodkázala říct nic bližšího o světlé v Desperu, ale měla pár nekonkrétních informací* (Jasmine) Ne, nevedu tě do bukového háje *tiše se zasmála odlehčeně, když procházeli kolem rozbořených domů* (Jasmine) Mám v centru města dům, kde tebe, tvého bratra a další děti dokážu ochránit. Budete v bezpečí *vysvětlila ji, zatímco během několika dalších minut došli k domu, kde je chtěla skrýt před vším nebezpečím. Diego šel s Kvothem na zádech v tichosti vedle ní a ve chvíli, kdy dorazili dovnitř, tak ho opatrně položil na postel v prázdném pokoji, než se bez jediného slova vzdálil. Věděl, že za normálních okolností tady neměl co dělat* (Jasmine) Jen dojdu pro něco, čím ošetřím Kvotheho... Chcete přinést nějakou vodu nebo jídlo? *nabídla se hned, jako kdyby v tom domě byli její hosti. Svým způsobem byli, když se odmyslel fakt, že tohle byl pro teď jejich domov. Nebo do budoucna se jím určitě stane*

*Denna ani Kvothe nepoznali niečo ako starostlivosť. Najväčšia forma opatery akú zažili bola, že dostali jesť... Chovanie Jasmine teda Dennu dosť zmiatlo, tak veľmi, že vôbec nevedela čo to má znamenať. Nerozumela prečo jej to povedala. Nechápala tomu a Kvothe tomu nerozumel ešte viac - díval sa na ňu ešte podozrievavejšie než doteraz. Tak či tak Viggo sa Denne páčil a už teraz bola odhodlaná vyhľadať ho tak skoro ako to bude možné. Veď predsa - nepriateľ tvojho nepriateľa je tvoj priateľ. Navonok však Denna len poslušne prikývla na znak súhlasu - tak ako ju to naučili tak kde ich držali. Prikývnuť a tváriť sa, že súhlasí - to bola jej každodenná dávka chleba. Musela sa to naučiť dobre - pri každom náznaku odporu a nesúhlasu totiž prichádzal tvrdý trest.* (Denna)V bezpečí - pred Viggom? *Nerozumela, stále jej nejako nešlo do hlavy prečo by im táto žena v maske a ten vlkolak chceli pomôcť. Čo z toho budú mať? Svoje otázky si však nateraz nechala pre seba. Sem tam pozrela na brata, ktorý vyzeral naozaj zničene. Mlčali až kým sa neobjavili pred domom - ktorý sa neponášal na nič čo doteraz videla. Keď utekali zo svojho väzenia, mestám sa vyhýbali a ak aj z diaľky takýto ľudský dom zahliadli - do vnútra sa nikdy nepozreli. Toto bolo po prvý krát. Jasmine mohla vidieť ako sa obaja súrodenci so zatajeným dychom obzerajú okolo seba - teda až do momentu čo im ponúkla jedlo a vodu. Denna bola tá opatrnejšia a rozvážnejšia, hlodali v nej otázky .. čo ak im tam niečo dajú, no Kvothe hneď prikývol a Denna musela uznať, že jedlo a voda, sú proste nevyhnutné ... ani si nepamätala kedy jedli niečo skutočné - odkedy boli na úteku, oberali len bobule a pár krát sa skoro otrávili.* (Denna) Áno prosím, ja a brat sme už dlho nejedli. *Priznala napokon so sklonenou hlavou, zahanbená tým ako biedne na tom boli.*