Mýtina

Nyana
*Teprve dneska objevila onu bariéru a zjistila, že nemůže opustit město. Nemohla tomu zprvu věřit a tak to zkoušela každou chvíli. Po několikátém pokusu to však vzdala a usadila se na mýtině, kde se momentálně nacházela. Usadila se na jeden pařez a hlavu zabořila do dlaní.* (Nyana) 'Co si tady jen počnu? Musím se zde naučit žít a nebo najít způsob jak odejít.' *pomyslí si a začne přemýšlet. Ví o tomto místě jen jednu věc. Nemůže opustit město. Je zde nějaká bariéra.*

*Reili sa prechádzal v okolí mýtine, ktorú objavil. I on tu prebýval v prvý deň, no neprežíval to toľko, ba čo, cítil úľavu, že toto miesto nemôže opustiť. Krv, ktorá bola v jeho žilách by sa nemala nijako dostať von do sveta. Zahalený v čiernom plášti sa prechádzal, než prešiel popod strom. Periférnym videním si všimol niečo, čo sa jeho očiam nezdalo a tak ich nadvihol a všimol si niekoho sediaceho nad ním. Bola to dievka, nevedel však určiť jej vek. Jej pleť bola podobná tej jeho a tak usúdil, že boli obaja temný elfovia. Nezdala sa však nejako v poriadku, skôr by povedal, že bola skôr taká...* Nač taká smutná reakcia, slečna? *Spýtal sa jej.*

*Sedí tam s hlavou v dlaních a neví co dále. Začíná mít hlad a žízeň, takže si to musí nějak obstarat. Jenže nemá peníze a nikdy nekradla. Proto má dvě možnosti. Krást či žebrat. Neví co je horší a ani jedno se jí dělat nechce. Když v tom ji vyruší nějaký hlas. Zvedne k němu hlavu a podívá se na onu osobu. Jeho tvář ji překvapí.* (Nyana) 'Temný elf? Tady?' *pomyslí si překvapeně, protože tady to rozhodně nečekala. Ale ta barva kůže a ty uši, určitě musel být Temný elf.* (Nyana) Co jsi zač? Elf? *zeptá se, aniž by odpověděla na jeho otázku a ke všemu furt na něj živá s překvapeným výrazem.*

*Nevedel prečo, ale prišla mu ako malé stratené dieťa, kto vie, možno ním i bola. Chvíľu ju sledoval, tak ako sledovala ona jeho, nijako sa nehýbal, aby sa necítila v nebezpečí, než sa po chvíli pohol, aby vyliezol za §ou na strom, no sadol si na iný konár, čo bol nižšie než ona, aby sa cítila bezpečnejšie. Usmial sa na ňu.* Temný elf, rovnako ako ty. *Prikývol, dal jej za pravdu. Prezeral si ju, skúmal ju, ale nie tak okato, aby jej to neprišlo divné a nebezpečné, prišlo mu, že sa bojí.* Prečo si taká smutná? Stalo sa niečo? *Spýtal sa jej. Nemal ani páru o tom, že tu obaja boli prvý deň, no jemu to skôr vyhovovalo, než by sa nejako snažil dostať preč. V jeho hlase bola počuť i mierna starosť, pripomínala mu jeho dvojča, Thiu a tak sa neubránil zvyku zahrať starostlivého súrodenca.*

*Čím víc se na něj koukala a čím víc ho zkoumala tím víc si byla jistá, že je to těm y elf jako ona. A když se její slova potvrdila, na malý okamžitě se jí na tváři objevil menší úsměv, který mohl vidět, zda se na ni díval. Ten úsměv však rychle zmizel.* (Nyana) Smutná? Možná. Stalo s něco? Možná *odpoví mu a podívá se do země. Ale aby řekla pravdu, stalo se něco. Proto zvedla svůj zrak a podívala se za sebe.* (Nyana) Tohle se stalo. Nemůžeme opustit tohle město. *odpoví mu nakonec na jeho otázku a pak se podívá na něj. Jeho obličej ji přišel povědomý, ale nejspíš to bude tím, že když otočila bylo tam spoustu lidí, kteří si byly podobní. Možná je jen někomu z nich podobný.* (Nyana) Jak se jmenuješ? *zeptá se ho, aniž by se představila. Možná to udělala schválně možná proto, že zapoměla jak se správně chová. Co se naučila před více jak 7 lety už zapoměla.*

*Bol rád, že sa trochu usmiala, keď si bola istá, že je skutočne temný elf, rovnako ako on. Skutočne mu pripomínala jeho dvojča, aspoň trochu. Sledoval ju pozorne, počúval ju pozorne. I on bol rád popravde, že videl temného elfa, niekoho, kto je ako on. Mal z toho radosť, väčšiu, než na ňom bolo vidieť.* Určite si smutná a určite sa niečo stalo. *Príjemne sa usmial, avšak nepodnikal voči nej nič iné. Musela byť vyplašená a vedel určiť, že tu nebola o nič dlhšie než on. Keď sa však pozrel smerom, kde bola bariéra, tak len prikývol, jeho to skutočne nijako netrápilo.* Je na tom niečo zlé? *Spýtal sa jej.* Mne to nepríde tak zlé, popravde by som nemal aj tak kam inam ísť. *Priznal jej a pozrel sa na ňu zdola.* Reili, a tvoje meno? *Spýtal sa jej, keď už prezradil svoje, bolo by fajn, ak by prezradila jeho. Prišla mu trochu divná, avšak neprikladal k tomu žiadnu pozornosť, kotvie, čím si cestou sem prešla...*

*Zda byla ráda, že je tu další temný elf, se kterým si může pokecat netušila. Tak nějak nevěděla nyní co je správné a co není. Proto byl její úsměv jen krátký.* (Nyana) To teda je. *odpoví mu a pak jen nevěří svým uším. Normálně se ji zdálo, že se mu tady líbí.* (Nyana) 'To se mu zde líbí nebo jak to mám brát?' *pomyslí si.* (Nyana) Nyana *odpoví krátce a podívá se na něj. Nějak se musela smířit s tím, že je zde a nemůže to opustit. Ale co zde má dělat. Nejspíš bude muset využívat soumraku a noci k obstarání jídla. Přes den se někde schovat a přečkat den. Neměla moc ráda světlo a tak nyní na slunci ji nebylo zrovna dobře.* (Nyana) Umíš krást? *zeptá se ho na férovku a bez jakýchkoliv zápletek.*

*On bol rád, že videl temného elfa, cítil sa tak lepšie omnoho lepšie, odkedy utiekol, tak nevidel nikoho zo svojho druhu. Ona bola prvá po dlhšom čase. Jemu na tomto celom neprišlo nič zlé, krv, ktorá nedokázala nič zmeniť, krv, ktorá sa len podriaďovala, krv elfov, ktorí zabíjali svoju vlastnú rodinu na povedal tu ostane a jedného dňa uhynie. Tak, ako otec zabil jeho matku, tak on zabil svojho otca, sestry a nevlastnú matku. Takú krv považoval za hnusnú a odpornú, podriadil sa, zabil svojich blízkych na rozkaz.* Keď myslíš. *Teraz mal istotu, že jeho krv sa nikam nedostane, nevedel však povedať, či tu táto bariéra bude naveky.* Nyana. *Zopakoval jej meno, aby si ho zapamätal lepšie.* Teší ma, Nyana. *Usmial sa na ňu. Jej meno si rozhodne zapamätá, pretože bola ako on, temná elfka.* Ešte som nikdy nekradol. *Priznal.* Ale verím, že ako temný elf nebudem mať problém ukradnúť niečo. Teraz niečo malé, v budúcnosti niečo veľké. *Povedal jej. Cez deň, či v noci.* A ty? Vieš kradnúť? *Spýtal sa jej. Mierne kopal nohami vo vzduchu, ako keby bol toto normálny rozhovor medzi dvoma deťmi.*

*Ona sama si jen nemyslela, že je to problém. Ona věděla že to problém je. Netuší zda ji hledají Světlý Elfové z Espurnu, odkud utekla a tak být někde uvězněná bez možnosti útěku je pro ní to nejhorší. Ale zase na druhou stranu zde potkat Temného Elfa je taky trochu výhoda. Může ji pomoci se schovat či ji pomoci zjistit o tomto místě více. Bohužel na tom byly stejně a ani jeden nikdy nekradl. Ona to jako malá nepotřebovala a když se z ní stal otrok, tak ani nemohla. Pak jen putovala a sbírala zbytky po ostatních, aby nějak přežila.* (Nyana) Možná máš pravdu. *Pro ně dva to bude rozhodně snazší v noci, než přes den.* (Nyana) Bohužel neumím. Nikdy sem to nepotřebovala. *poví upřímně. S ním se cítila jako normální dívka, které neměla ony problémy, které měla. Takže se mohla s někým konečně normálně bavit a šlo ji to čím dál lépe. Ale to je nyní a teď. Co ovšem bude za pár hodin či zítra netuší ani jeden z nich.*

*Pre neho to bol skôr ako dar, to, že nemohol toto miesto opustiť, nemohol odísť, avšak, mohol čakať a sledovať, či sa tu neobjaví niekto z tých, ktorí za to všetko mohli. Nevedel však ,čo by proti nim mohol podniknúť, možno sa znovu len ukryť a dúfať, že jej nenájdu a nepôjdu po ňom. Ten fakt, ale, že ani jeden z nich nekradol bol problémový. Ako tu mali prežiť, keď ani jeden z nich nikdy nič neodcudzil pred druhým? To bol veľký problém, pre oboch a museli obaja niečo vymyslieť.* Budeme sa to teda musieť naučiť. *Cez deň tomu neprichádzalo do úvahy, to nemohol ani jeden, jedine, že by z nich jeden robil návnadu a druhý kradol... avšak to si nechával zatiaľ pre seba. Obaja potrebovali k sebe najskôr dôveru a hoc boli obaja temní elfovia, stále sa stretli pred pár minútami.* Nič iné nám nezostáva. *Zasmial sa nad tým, žiadnu inú možnosť predsa len nemali, než sa naučiť kradnúť a dokázať tak prežiť.* "Bude to však možné?" *Ak by ich niekto odhalil, skončili by zle. Veľmi zle, toho si bol vedomý bez toho, aby vkročil do mesta.*

(Nyana) A máme jinou možnost? Navíc nám nezbývá moc času. *při těchto slovech bylo slyšet v jejím hlase, že si moc nevěří. Ještě aby si věřila v něčem, co nikdy nedělala. Možná by se mohli spolehnout jeden na druhého, ale do toho se Nyaně moc nechtělo. Nešlo o to, zda mu věří nebo ne, ona prostě nevěřila nikomu. Zabořila proto hlavu do dlaní a lokty opřela o kolena. Zoufalé se snažila vymyslet nějaký jiný plán, než je krádež. Ale kvůli tu, že přes den viděla špatně, bylo jasné, že musejí v noci. Dnes v noci se o to musejí pokusit a nebo se o to musí pokusit alespoň Nyana.* (Nyana) Máš dnes večer něco v plánu? *zeptá se ho na přímo. Proto při těchto slovech k němu zvedla zrak. Někde v duchu doufala, že už plány má. A někde zase doufala, že plány nemá a pomůže jí.*

*Nemali na výber, ani jeden, pretože do tohto sveta sa teraz dostali, do sveta, kde bez kradnutia zo začiatku neprežijú. Obaja boli deti a tak si nájsť prácu, ktorá by pre nich bola ako tak férová, by bol problém a nemyslel si, že by i niečo také existovalo. Jednoduchšie by bolo pre nich nájsť skupinu temných elfov, určite budú niekde žiť, avšak to Reili nemal v pláne, aspoň nie na teraz... plánoval toto miesto trochu objaviť, skôr, než sa ukáže svojmu vlastnému druhu. Ani on si nemyslel, že by sa mohol spoľahnúť na temnú elfku pred ním, hoc svojmu druhu ako tak veril, považoval jej za niečo, o čom by sa nemalo ani rozprávať, keďže sa takmer nikdy nedokázali postaviť svetlým elfom...* Nemáme inú možnosť. *Noc sa blížila a on bol hladný... určite bola i ona a aj keď sa veľmi nechcel na ňu spoliehať, rozhodne by ju vyzval, aby šla s ním, aspoň teraz. Nyana jej však predbehla a na jeho tvári sa objavil úsmev.* Mám niečo v pláne, pôjdeme dnes v noci spolu na lov. *Povedal, natočil hlavu a trochu kopol nohami, ktoré viseli dolu, ako malé dieťa. Aspoň dnes, vedel, že i ona to určite uvíta.*

*Opravdu v duchu doufala, že bude mít nějaký jiný plán, než s ní jít krást. Proto při první polovině jeho slov pocítila lehkou radost. Avšak po domluvení se musela povzdechnout. Mohlo to znít tak, že je zklamaná, ale opravdu tomu tak bylo. Nyní, když půjde krást se musí spolehnout na někoho jiného než na sebe. Neví zda to dokáže a nebo ne.* (Nyana) Dobře, dnes večer se o to půjdeme pokusit. *rozhodne a zda s tím bude souhlasit je jen na něm. Ale ona sama se o to musela dneska pokusit, jelikož by to nejspíš následující den nezvládla. Lehla si na zem a ruce si dala pod hlavu. Chtěla si na chvíli lehnout a přemýšlet o plánu na večer. Vůbec ji nenapadalo jak by to mohli provést. Proto to musela nějak vymyslet.*

*Aj pre neho to bola význa, spoľahnúť sa na ňu v tomto cudzom prostredí, hlavne, keď obaja zdieľali iný názor na vec a situácii v ktorej boli. Zatiaľ čo Reili bol spokojný, Nyana nebola. Priam sa tohto miesta bála. Vedel si predstaviť i zopár dôvodov, predsa len, jeden z nich by mohol byť spoločný. Teraz však nastala otázka, ako im to pôjde a či Nyana vôbec na to nakoniec kývne, hoc jej mohla odmietnuť, veľmi na výber jej podstate nedával. Nič si nerobil ani z jej výrazu, či povzdychnutia, možno skutočne čakala, že bude mať iné plány, ktoré by nezahrňovali ju či spoločné kradnutie.* Dohodnuté teda. *Dohoda bola daná, dnes večer sa pôjdu pokúsiť do ulíc nakradnúť pre svoje vlastné prežitie, aj keď to ani jeden z nich predtým nikdy nerobil. Ale raz začať niekde museli, nie? Zatiaľ čo jeho spoločníčka si ľahla na zem, on zostal na strome, oprel sa jeho kmeň, jednu nohu zvesil a druhú pokrčil. Díval sa pred seba, nesedel tak vysoko, aby mu vo výhľade zavadzalo len lístie a tak čo to videl. I on začal premýšľať, čo by mohli robiť, ako by to mohli urobiť... pomaly sa i začalo zotmievať a než sa oba nazdali padla noc, ich oči videli snáď lepšie než kedykoľvek predtým- aspoň Reili sa tak cítil. Miloval noci, videl jasne, videl najlepšie, ako kedy mohol.*

*Nakonec se oba dohodli a tak jim nezbývalo než jen čekat na večer. Ten byl ještě daleko. Proto mohli jen odpočívat a každý z nich mohl vymyslet svůj plán. Nebo se sednou a probrat ho znovu. Což by Nyana ovšem neudělala, protože by se s ním asi neshodla. Proto je řada, že nechce vymyslet taktiku společně. Ležela na zemi a jen koukala na oblohu. Ona bariéra samozřejmě nebyla vidět, přesně jako tehdy, když do ní narazila. Čas plynul a slunce začalo zapadat. Přesně tohle byl ten moment, který měla sama ráda. Z jednoho jednoduchého důvodu, lepšil se jí zrak. Netušila, zda to má tak jen ona nebo všichni, protože to s nikým nikdy neprobrala. Proto zda to má tak i ten Radili netuší. Ale ji to přinášelo obrovskou výhodu.* (Nyana) Nepůjdeme? *pronese, když slunce skoro zapadne. I ona věděla, že lidé chodí v noci spát a tudíž zavírají své stánky. Proto byl podle ní optimální čas, dát se do práce. Posadila se, načež se i postavila a pořádně se protáhla. Nemohla mít štíhlé tělo, protože ji to mohlo zradit během práce.*

*Obaja museli počkať na to, kým padne tma a tak im neostávalo nič iné, než čakať. Medzitým mohli nabrať trochu síl a psychicky sa pripraviť na to, že onedlho pôjdu kradnúť. Áno, aj na to sa bolo treba psychicky pripraviť, predsa len to boli dobré duše... ktoré nekradli nikdy. Reili možno niekoho zabil, ale kradnúť ešte nekradol a tak potreboval prípravu. Nevedel ako na tom bola Nyana, ani sa neodvážil hádať a už vôbec nie pýtať, keď pre neho to bolo citlivé téma o ktorom sa nechcel rozprávať ani zďaleka. On sedel na strome, mal zavreté oči a odpočíval. Pospával. Nespal úplne, ak by zaspal, znovu by mal zlé sny a tak by dlho na tom strome nezostal. Čas bežal tak ako mal a keď slnko začalo zapadať, Reili to cítil, keď z neho liezli dolu tie kúsky slnečného svetla, čo cez listy presvitalo. Otvoril vtedy oči a zoskočil zo stromu. Stmievalo sa a oni obaja začínali znovu vidieť tak, ako sa patrilo. Noc bola ich, každý jeden večer bol ich. Vtedy sa každý jeden temný elf cítil najlepšie. Keď jej obklopovala temnota z tmavej noci.* Poďme. *Povedal a vydal sa smer, ktorým si myslel, že je mesto. Mali toho veľa na pláne a hoc išli spolu, mal taký pocit, že budú kradnúť sami za seba.* Máš nejaký plán? *Spýtal sa jej, on sám popravde žiadny nemal a potrebovali vôbec ku krádeži na ulici nejaký plán? Predsa len... nešli vykradnúť niekoho dom. No, pokiaľ bude nutné, tak urobí aj to. Pomaly ale iste sa po nejakej dobe začali blížiť k mestu a nad ich hlavami bola čoraz väčšia tma. Natiahol si na hlavu kapucňu, aby skryl tak svoje biele vlasy.*

*Padla tma a tak se vydali do města. Šla pěkně za Reilim, nechtěla ho mít za zády, aniž by věděla proč.* (Nyana) Jeden zabaví obchodníka, druhý ukradne. Pak se někde sejdeme zde. *odpoví mu velice jednoduchý plán. Přeci jen je to základ ke všemu, odpoutat pozornost. Ale teď přicházela horší otázka. Kdo bude dělat návnadu a kdo bude krást? Přeci jen ten co bude dělat návnadu, může toho kdo krade zradit a naprášit ho. Nyana netušila, zda by něco takového udělal a nebo ne. Proto se měla na pozoru a jen mohla čekat, co se stane.* (Nyana) Chceš krást nebo odlákat pozornost? *Sama netušila, jakou úlohu by obsadila raději, protože každá má svoje nevýhody. Jestli máš odlákat pozornost, tak ji musíš odlákat pořádně, když to neuděláš, chytí toho co krade a tebe chytí. Takže se musí pořádně rozmyslet, co kdo bude dělat a vložit v něj svoji důvěru. Už byly ve městě a tehdy se cítila Nyana nějak divně. Možná to bylo přítomností všemi těmi stvořeními, které zde kráčeli po setmění a nebo že je venku s cizí osobou. Kdo ví.*

*Reili si vykračoval ako vojačik pred ňou, švihal jednu nohou pred druhou, pričom i zveličene kýval rukami dopredu a dozadu v rytme jeho krkou.* To je fajn plán, presne taký istý ma napadol! *Povedal jej a na tvári mal úsmev, nič iné ani robiť vlastne nemohli. Len odlákať obchodníka a... okradnúť ho. Vo vzduchu však visela otázka kto z nich zastane akú úlohu. Ako veľmi sú ochotne si vzájomne veriť, aj cez to, že boli tej istej rasy? Bola to veľmi ťažká otázka, hádal, že mu ona veľmi nedôverovala, tak ako on veľmi nedôveroval jej... cez to sa však museli nejako dohodnúť, bez vzájomnej spolupráce to jednoducho nešlo, ale kto vie, či by mu nepodrazila nohy? Možno si myslela, že by on podrazil nohy zase jej, a aj keby jej povedal priamy opak, neverila by mu ani nos medzi očami.* Odlákam pozornosť, budem veriť, že sa stretneme na určenom mieste. *Preniesol, ak by sa tam neukázala, asi by neskôr vynaložil dostatok sily na to... aby ju dohnal skôr či neskôr a nechal ju zaplatiť za to, že Reili zostal hladný! Jedného pekného dňa by sa to stalo určite, predsa len... nemala z tohto mesta ako utiecť. Mesto sa mu zdalo veľké a plné i vo večerných hodinách. Karmínovými očami tikal sem a tam, než vyhliadol obchodníka a vydal sa k nemu. Dokonca i pridal, aby mali od seba väčší rozostup a tak si nikto nemusel domyslieť, že spolu pracujú. Dúfal, že si toho Nyana všimne a pochopí, že sa chystá odlákať jej pozornosť. Reili švižným krokom prikročil k obchodnákovi a pravil:* Prepáčte, pracujem ako poslíček a neviem trafiť do správnej štvrte a už blúdim po okolí niekoľko desiatok minút. Neviete mi povedať, kadiaľ sa dostanem tam, kde sídlia bohatčí? V tejto časti mesta som ešte nebol a neviem sa z tadiaľto vymotať. *Tvár mal zahalenú pod kapucňou a jednu ruku schovanú pod plášťom, tak aby si obchodník myslel, že skutočne niečo elf predním drží. Ten sa niekoľkokrát rozhliadol, aby sa ubezpečil že zbožie jedla, ktoré ešte nestihol ukryť sú v bezpečí a otočil sa na moment od stánku.* Pôjdeš touto ulicou rovno a potom zabočíš do prava a hneď na to prvou odbočkou doľava. Vedú tam také schody a dom na rohu je obrastený zelenou rastlinou. Pôjdeš rovno a na tretej uličke zahneš znovu doľava a potom už pôjdeš stále rovno a mal by si byť tam, je to známejšia ulica, mal by si sa teda vyznať, kde už budeš. *Povedal mu. Reiliho prevkapilo, že ho vôbec nepodozrieval, buď obchodník vedel, a chcel nechať deti najesť sa aspoň suchého chleba alebo mu veril.*